Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. květen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. květen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ničení tajemného horského strašidla

Uznání: Hubble, NASA, ESA; Processing & License: Judy Schmidt

V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která ho pomalu ničí. Obrovské strašidlo je ve skutečnosti řada neživých pilířů plynu a prachu a má na délku světelné roky. Samotná hvězda v hlavě není přes neprůhledný mezihvězdný prach viditelná, ale dochází u ní k vzplanutím s výronem paprsků energetických částic na opačnou stranu zvaných Herbig-Harovy výtrysky. Nachází se asi 7500 světelných let daleko v Mlhovině v Lodním kýlu (Carina), neformálně je známa jako Mystická hora a vzhled těchto pilířů určuje tmavý prach, i když se většinou skládají z čistého vodíku. Tento snímek pořídil Hubblův kosmický dalekohled. Energetické světlo a větry z hmotných nově vzniklých hvězd ve všech těchto pilířích vypařují a rozptylují hvězdné porodnice, ve kterých vznikly. Hlava tohoto obra, jtejně jako jeho tělo, se za milióny let působením hvězd uvnitř a okolo zcela vypaří.

APOD v různých jazycích světa: arabsky, katalánsky, čínsky (Peking), čínsky (Tajwan), chorvatsky, česky, holandsky, persky, francouzsky, francouzsky, německy, hebrejsky, indonézsky, japonsky, korejsky, černohorsky, polsky, rusky, srbsky, slovinsky, španělsky a ukrajinsky.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What is a light-year and how is it used?
  2. APOD: 2017-10-08 Temné molekulární mračno Barnard 68
  3. Unh.edu: What is the Interstellar Medium?
  4. Wikipedia: Herbig–Haro object
  5. APOD: 2019-06-23 Panorama Mlhoviny v Lodním kýlu z Hubbla
  6. Wikipedia: Hydrogen
  7. Flickr.com: Judy Schmidt: Mystic Pillar
  8. NASA: Hubble Space Telescope
  9. NASA: Ultraviolet Waves
  10. APOD: 2020-01-21 Parker: Zvuky slunečního větru
  11. Youtube.com: What If Earth’s Oceans Evaporated?

Štítky: Mlhovina Lodní záď, Mystické hory, Herbig-Haro object


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »