Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. říjen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. říjen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Barevná mračna u Rho Ophiuchi

Uznání a copyright: Amir H. Abolfath

Spousta nádherných barev mračen u Rho Ophiuchi jen zvýrazňuje mnoho procesů, které tam probíhají. Modré oblasti září především odraženým světlem. Modré světlo z hvězdné soustavy Rho Ophiuchi a z blízkých hvězd se odráží v této části mlhoviny efektivněji, než červené světlo. Ze stejného důvodu se pozemská denní obloha se jeví modrá. Červené a žluté oblasti svítí především díky emisi atomárního a molekulárního plynu mlhoviny. Světlo z okolních modrých hvězd má více energie, než světlo jasné hvězdy Antares a tak vyráží z plynu elektrony, které pak po zpětné rekombinaci s plynem září. Tmavěhnědé oblasti způsobují prachová zrna, která vznikla v atmosférách mladých hvězd a která efektivně cloní světlo emitované z nimi. Mračna u Rho Ophiuchi se nacházejí před kulovou hvězdokupou M4, která je vidět vpravo nahoře a jsou ještě barevnější, než lidské oči mohou vidět, neboť vyzařují ve všech vlnových pásmech od rádiových vln až po gama záření.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2200+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Rho_Ophiuchi_cloud_complex
  2. Wikipedia: Rho_Ophiuchi
  3. APOD: Reflection Nebulae
  4. NASA: Why Is the Sky Blue?
  5. APOD: Emission Nebulae
  6. Wikipedia: Antares
  7. NASA: Electrons
  8. APOD: 2003-02-02 Molekulární mrak Barnard 68
  9. CalTech.edu: Interstellar dust
  10. APOD: 2020-05-16 Temná řeka k Antaresu
  11. SEDS.org: Globular Star Clusters
  12. Youtube.com: Zooming onto Messier 4
  13. APOD: 2000-05-23 M4: Nejližší známá kulová hvězdokupa
  14. Torgheh.ir: Antares and around
  15. ColorMatters.com: Color & Vision Matters
  16. NASA: Introduction to the Electromagnetic Spectrum
  17. NASA: Radio Waves
  18. NASA: Gamma Rays

Štítky: Antares, Rho Ophiuchi, Kulová hvězdokupa


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »