Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. červenec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. červenec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Na okraji vesmíru

Uznání a copyright: Ralf Rohner

Kde začíná vesmír? Pro účely kosmických letů by se dalo říci, že na Kármánově hranici, která je v současnosti definována ve výšce 100 kilometrů. Jiní by mohli tuto hranici klást do výšky 80 kilometrů nad hladinou moře. Žádná ostrá fyzikální hranice, která by označovala konec atmosféry a začátek vesmíru, ovšem neexistuje. Kármánova hranice samotná je ve skutečnosti někde poblíž přechodu mezi horní mezosférou a spodní termosférou. Noční svítící oblaka se vyskytují v létě ve vysokých nadmořských výškách, vznikají poblíž horní části mezosféry až do výšek přibližně 80 kilometrů, též se jim říká polární mezosférické mraky. Aurorální pásy severní (a jižní) polární záře způsobují energetické částice vzbuzující atomy v řídké termosféře, které mohou sahat nad 80 kilometrů až do výšky přes 600 kilometrů. Tento snímek pořízený z pilotní kabiny při letu ve výšce 10 kilometrů v říši stratosférické aeronautiky zachycuje jak noční svítící oblaka, tak severní polární záři pod hvězdnou oblohou při pohledu k horizontu planety Země a k okraji vesmíru.

Seznam odkazů v popisu

  1. EarthSky.org: The Billionaire Space Race And The Karman Line?
  2. Wikipedia: Kármán line
  3. NASA: Earth's Atmospheric Layers
  4. APOD: 2020-06-19 Žilkování nebe
  5. APOD: 2021-01-14 Polární září zdobená obloha
  6. NASA: SOFIA Offers New Way to Study Earth’s Atmosphere
  7. Youtube.com: Northern Nights

Štítky: Polární záře, Noční svítící oblaka, Kármánova hranice


37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

1

Další informace »