Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. leden 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. leden 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sever Mlhoviny v Lodním kýlu

Uznání a copyright: Roberto Colombari

Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina) je domovem podivných hvězd a ikonických mlhovin. Tato obrovská hvězdotvorná oblast pojmenovaná po svém domovském souhvězdí je větší a jasnější, než Velká mlhovina v Orionu, ale je méně známá, protože je hluboko na jihu a protože většina lidstva žije vysoko na severu. Na snímku je do velkých podrobností vidět nejsevernější část Mlhoviny v Lodním kýlu. K viditelným mlhovinám patří půlkruh filamentů kolem Wolf-Rayetovy hvězdy 23 (WR23) daleko vlevo. Vlevo od středu je mlhovina Gabriela Mistral, kterou tvoří emisní mlhovina zářícího plynu (IC 2599) kolem malé otevřené hvězdokupy NGC 3324. Nad středem snímku je větší hvězdokupa NGC 3293 a vpravo vedle ní je poměrně slabá emisní mlhovina s označením Loden 153. Nejslavnější obyvatel Mlhoviny v Lodním kýlu ovšem není vidět. Už mimo snímek vpravo dole je jasná, nevyzpytatelná, k záhubě odsouzená hvězda známá jako Eta Carinae, kdysi jedna z nejjasnějších hvězd na obloze, která má někdy v několika příštích miliónech let vybuchnout jako supernova.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-05-07 Velká mlhovina v Lodním kýlu
  2. Wikipedia: Carina_(constellation)
  3. APOD: 2017-11-29 M42: Velká mlhovina v Orionu
  4. WashingtonPost.com: The World's Population in 2000
  5. Fast-Aio.net: AROUND ETA CARINAE
  6. APOD: 2009-05-24 Panorama mlhoviny Carina z Hubbla
  7. AstrodonImaging.com: Bubble Around Wolf-Rayet 23
  8. Wikipedia: Wolf–Rayet star
  9. Telescope.live: Jan Scheers: GABRIELA MISTRAL NEBULA
  10. Wikipedia: Gabriela_Mistral
  11. Wikipedia: Emission_nebula
  12. Wikipedia: NGC_3324
  13. APOD: 2021-02-08 WR32 a mezihvězdná mračna v Lodným kýlu
  14. Wikipedia: NGC_3293
  15. PinImg.com: Foto: Kočičí královna :-)
  16. Wikipedia: Carina_Nebula
  17. Wikimedia: File:Carina Nebula by Harel Boren (151851961, modified).jpg
  18. Wikipedia: Eta_Carinae
  19. Harvard.edu: Eta Carina: What was the Great Eruption in the 19th Century?
  20. NASA: Supernovae

Štítky: Star-formation, Mlhovina Lodní záď, Mlhovina Gabriela Mistral


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »