Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. březen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. březen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vznik hvězd v mlhovině Pacman

Uznání a copyright: Juan Montilla (AAE)

Člověk by si myslel, že mlhovina Pacman bude hvězdy pojídat, ale ve skutečnosti je tvoří. Mladé, hmotné hvězdy z hvězdokupy uvnitř mlhoviny pohání její všudypřítomnou zář. Nápadné tvary, které se rýsují na portrétu NGC 281, jsou opracované prachové pilíře a husté Bokovy globule, které jsou vidět v siluetě, erodované intenzivním, energetickým větrem a zářením horkých hvězd hvězdokupy. Pokud přežijí dostatečně dlouho, mohly by se tyto prachové struktury stát také místy budoucí tvorby hvězd. Mlhovina NGC 281 se nazývá Pacman kvůli svému celkovému tvaru a nachází se asi 10 000 světelných roků daleko v souhvězdí Kasiopejia (Cassiopeia). Tento ostrý kompozitní snímek byl pořízen pomocí úzkopásmových filtrů ve Španělsku v polovině roku 2024. Kombinuje emise z atomů vodíku a kyslíku v mlhovině a syntetizuje červenou, zelenou a modrou barvu. Scéna v odhadované vzdálenosti NGC 281 zabírá více než 80 světelných roků.

Seznam odkazů v popisu

  1. Harvard.edu: Chandra - NGC 281: A Bustling Hub of Star Formation
  2. Wikipedia: Bok_globule
  3. NASA: Ultraviolet Waves
  4. APOD: 2022-09-25 Víla Orlí mlhoviny
  5. Pethelpful.com: Foto: Kočka u klavíru :-)
  6. Doodles.google: 30th Anniversary of PAC-MAN
  7. HawAstSoc.org: Constellations: Cassiopeia -- Mother of Andromeda
  8. Wordpress.com: lasi2: Pin under Microscope
  9. Aaeivissa.com: Telescopio de Cala d’Hort
  10. APOD: 2007-11-02 Tři mlhoviny v úzkých pásmech
  11. Wikipedia: Spain
  12. HubbleSite.org: THE MEANING OF LIGHT AND COLOR
  13. Wikipedia: NGC_281
  14. NASA: What Is a Light-Year?

Štítky: NGC 281, Pacman nebula, Star-formation


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »