Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. duben 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. duben 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturnovy prstence zdánlivě mizí

Uznání a copyright: Natan Fontes

Kde jsou Saturnovy uši? Galileovi se připisuje, že v roce 1610 jako první spatřil Saturnovy prstence. Galileo při testování nedávno spoluvynalezeného Lipperheyova dalekohledu nevěděl, co jsou zač, a tak je nazval "ušima". Záhada se prohloubila v roce 1612, kdy Saturnovy uši záhadně zmizely. Dnes už přesně víme, co se stalo: z pohledu Země se Saturnovy prstence staly příliš tenkými, abychom je mohli vidět. Stejné drama se odehrává každých 15 let, protože Saturn, stejně jako Země, prochází díky skloněné ose ročními obdobími. To znamená, že při oběhu Saturnu kolem Slunce se jeho rovník a prstence mohou zřetelně naklánět ke Slunci a vnitřní Sluneční soustavě, takže jsou dobře viditelné, ale z jiných míst oběžné dráhy nejsou vidět téměř vůbec. Na obrázku z města Brasilia v Brazílii je zobrazena moderní verze této sekvence: horní snímek s otevřenými prstenci byl pořízen v roce 2020, zatímco spodní snímek s nezřetelnými prstenci počátkem roku 2025.

Zhudebněte Saturnovy prstence: Hrajte na ně jako na harfu!

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Galileo_Galilei
  2. NASA: Saturn’s Rings
  3. Wikipedia: History_of_the_telescope
  4. Wikipedia: Hans_Lipperhey
  5. Wikipedia: Rings_of_Saturn#History
  6. Petsonme.com.au: Foto: Tři psi se skloněnými hlavami :-)
  7. NASA: Earth observatory
  8. APOD: 2010-02-15 Cassini překračuje rovinu Saturnových prstenců
  9. APOD: 2015-06-21 Prstence a roční doby na Saturnu
  10. NASA: What Causes the Seasons?
  11. NASA: Equator
  12. APOD: 2018-04-24 Hra na harfu Saturnových prstenců
  13. NASA: Eyes on the Solar System
  14. Telescopius.com: Astrophotography by Natan_Fontes: Saturn 2020 - 2025
  15. Youtu.be: Welcome to Brasilia - Brazil's Capital City from Above in High Definition
  16. Wikipedia: Brazil

Štítky: Saturn, Prstence, Seasons


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »