Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. květen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. květen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Gaia: Rekonstrukce pohledu z boku na naši Galaxii

Uznání ilustrace: ESA, Gaia, DPAC, Stefan Payne-Wardenaar

Jak vypadá naše Galaxie Mléčná dráha z boku? Protože se nacházíme uvnitř, lidstvo si nemůže udělat skutečný obrázek. Nedávno však byla na základě údajů o poloze více než miliardy hvězd z mise ESA Gaia právě taková mapa vytvořena. Výsledný obraz ukazuje, že stejně jako mnoho jiných spirálních galaxií, má i naše Mléčná dráha velmi tenký centrální disk. Naše Slunce a všechny hvězdy, které v noci vidíme, jsou v tomto disku. Možná překvapivější je, že disk se na vnějších okrajích jeví jako zakřivený, ačkoli se o tom již dříve spekulovalo. Barvy zakřiveného centrálního pásu naší Galaxie pocházejí převážně z tmavého prachu, jasně modrých hvězd a červených emisních mlhovin. Gaia byla po úspěšné misi v březnu deaktivována, nicméně analýza dat stále probíhá.

Prozkoumejte svůj vesmír: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Milky Way Galaxy
  2. Wikipedia: Gaia_(kosmická sonda)
  3. ESA.int: The best Milky Way map, by Gaia (edge-on)
  4. APOD: 2024-06-06 NGC 4565: Galaxie z boku
  5. APOD: 2022-04-23 Messier 104
  6. APOD: 2017-01-12 Z boku viděná NGC 891
  7. APOD: 2014-11-05 NGC 4762: Galaxie zboku
  8. NASA: The Sun
  9. Reddit.com: Foto: My dog is very surprised :-)
  10. Science.org: The Milky Way is more warped than astronomers thought
  11. APOD: 2012-03-04 Zborcená spirální galaxie ESO 510 13
  12. APOD: 2010-03-22 Okolí Mléčné dráhy v chladném prachu
  13. APOD: 2024-12-09 Plejády: Hvězdokupa Kuřátka
  14. APOD: 2024-11-04 M42: Velká mlhovina v Orionu
  15. ESA.int: Farewell, Gaia! Spacecraft operations come to an end

Štítky: Gaia, Mléčná dráha, Spirální disk


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »