Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. duben 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. duben 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Dráha Artemis II

Uznání videa: NASA, GSFC, Artemis II, SVS

Proč Artemis II nepřistane na Měsíci? Hlavním důvodem je to, že Artemis II je především testovací mise, která má lépe připravit budoucí mise Artemis, které s lidmi na Měsíci přistanou. Podobně jako NASA k Měsíci nejprve těsně vyslala Apollo 8 a Apollo 10 jako testy a až pak Apollo 11 přistálo. Jak ukazuje trajektorie v představeném animovaném videu, Artemis II bude obíhat jak kolem Země, tak kolem Měsíce, než se asi 10 dní po startu vrátí na Zemi. Mise Artemis II zavede člověka mimo pozemskou magnetosféru poprvé od dob mise Apollo před 50 lety. Na videu jsou částice ze slunečního větru zobrazeny jako čáry, zatímco reagující magnetosféra Země je zobrazena blikající zelenou barvou. Zemská magnetosféra je důležitá při odrážení silných částic přicházejících ze Slunce a také při vytváření malebných polárních září viditelných ze zemského povrchu.

Prozkoumejte vesmír: Generátor náhodných APODů

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: NASA Answers Your Most Pressing Artemis II Questions
  2. NASA: Artemis
  3. NASA: Apollo 11 Mission Overview
  4. APOD: 2018-12-24 Východ Země 1: Remaster historického snímku
  5. NASA: Apollo 10
  6. APOD: 2019-07-17 Apollo 11: Sestup a přistání na Měsíc
  7. NASA: Artemis II: Sending Humans Beyond the Magnetosphere
  8. NASA: Earth
  9. NASA: The Moon
  10. NASA: Track NASA’s Artemis II Mission in Real Time
  11. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  12. NASA: Magnetospheres
  13. NASA: The Apollo Program
  14. NASA: Artemis II: Sending Humans Beyond the Magnetosphere
  15. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  16. Wikipedia: File:Structure_of_the_magnetosphere_LanguageSwitch.svg
  17. APOD: 2016-04-06 Polární záře a magnetosféra Jupiteru
  18. Stanford.edu: What is the chemical composition of the solar wind?
  19. APOD: 2024-08-18 Erupce sluneční protuberance z SDO
  20. APOD: 2026-02-10 V zelené společnosti: Polární záře nad Norskem
  21. APOD: 2025-02-10 Aurorální kolibřík nad Norskem

Štítky: Magnetosphere, Dráha, Artemis II


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »