Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2012  >  Prosinec  >  Ve stínu Měsíce

Česká astrofotografie měsíce - Prosinec 2012

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ve stínu Měsíce

Uznání a copyright: Petr Horálek

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Mulligan Hwy, cca 40 km SZ od Mt. Carbine, Austrále

Datum pořízení: 13. listopadu 2012, okolo 20:39 UT

Optika: MTO 500/10; Samyang 8 mm/f 3.5

Snímač: Canon 550D, Canon 450D

Zpracování: Ze série širokoúhlých snímků pořizovaných každou 2. sekundu byly vybrány ty, které korespondují s okamžikem výřezu totality u příslušného políčka. Širokoúhlé snímky byly pouze upraveny v Adobe Lightroom (zesílení barev, potlačení saturace) a v Adobe Photoshop (zvýraznění Měsíce jeho potemněním a celkové zostření). U výřezů byla práce poněkud obtížnější. Z totality jsem pořizoval pouze HD video na Canon 550D (1920x1080 px; 25 snímků za sekundu). Vybral jsem proto ze tří míst ve videu 7 framů jdoucích za sebou v 25-snímkové sadě jedné sekundy a u každé ze tří sérií jsem každémů z framů přidělil jinou gamu (Photoshop). Snímky měly mezi sebou rozdíl asi 15 procent gamy. Sérii jsem vždy složil do HDR a následně upravil křivky do co nejvěrnějšího vzhledu.

Postup: Za dvouminutovým dechberoucím okamžikem jsme se museli s kamarádem ze Slovenska ještě na poslední chvíli vydat od Queenslandského pobřeží asi 180 km až za vesnici Mt. Carbine. V těchto místech už předpověď udávala velmi slušné šance, že se mystického úkazu dočkáme. Strastiplná cesta nás stavěla před reálné nebezpečí srážky s nevyzpytatelným klokanem, což ani český jelen neumí lidským nervům dát tak zabrat. Nakonec jsme našli krásné opoštěné místečko hned u silnice s výhledem v podstatě na všechny strany a za skvostů jižní oblohy už jsme jen čekali. Při asi dvouhodinovém čekání nás zatím minulo přes sto aut, která evidentně (na této jinak nefrekventované silnici) mířila rovněž na náhodná pozorovatelniště... Když Slunce vyšlo a poměrně rychle dosáhlo patřičné výšky a fáze zatmění, začaly se dít věci. Diamantový prsten vytřídala stříbřitá koróna s mnoha narůžovělými protuberancemi a několika jasně ohraničenými magnetickými mosty okolo nich. Myslel jsem, že to je dílo až skvělých fotografií M. Druckmüllera. I když nervozita i vzrušení bylo v maximu, stihl jsem se při pozorování binarem 11x70 ještě starat o dva foťáky a kochat se neobvyklou tmou v pomalu se pohybujícím stínu Měsíce. Nejvíc bych si přál, aby to všichni viděli na vlastní oči. Když to ale nejde, snad aspoň tenhle snímek tu parádní podívanou částečně nahradí těm, co neuspěli, nebo museli zůstat doma. Regulérního úplného zatmění Slunce se dočkáme až 20. března 2015 na sever od Evropy (hybridního už příští rok)...

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »