Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2012  >  Prosinec  >  Jižní pól

Česká astrofotografie měsíce - Prosinec 2012

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jižní pól

Uznání a copyright: Petr Horálek

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Mulligan Hwy, cca 20 km SZ od Mt. Carbine, Austrálie

Datum pořízení: 16. listopadu 2012, okolo 17:50 UT

Optika: Canon 550D, Samyang 24 mm / 1.4

Montáž: stativ

Zpracování:

Snímky pořízeny ze stativu (bezvětří), celkem 68x15 s. U objektivu užita clona f2.8. Následně dofoceny darkframy. Masterdark odečten přes MRAW, snímky rozděleny do 8 skupin, v každé skupině sloučeny v Registar metodou Median/Mean. Výsledných 9 snímků sesazeno metodou Sum. Výsledný snímek opraven v IRIS o světelné zněčištění (jižní pól byl jen 16° nad obzorem; asi 120 km na jih leželo město Mareeba). Výsledný snímek upraven v Adobe Lightroom a Adobe Photoshop (křivky). Kvůli turbulentnímu počasí se jasnější hvězdy a místa na snímku jeví plošněji. Přesto je radost vidět, že i ze stativu se dá dosáhnout poměrně kvalitního obrázku.

Postup:

Okolí jižního nebeského pólu je výzva pro každého návštěvníka pod jižní oblohou. Zatímco u nás se chlubíme jasnou Polárkou, ani netušíme, jaké skvosty jižní pól skrývá. V prvé řade je to legendární souhvězdí Jižního kříže nenápadně visícího v robusní části Mléčné dráhy, která rychle navazuje na nám známou oblast Štíra a Střelce. Bohužel i to nám v České republice ukousne obzor. Jižní pól se může chlubit nevýraznými, ale spletitými temnými mlhovinami, jimž jasně vládne mlhovina Uhelný pytel (vlevo nahoře pod Jižním křížem). Rovněž už očima pozorovatelná mlhovina Carina (NGC 3372) se slabým narůžovělým nádechem. Ovšem to nejkrásnější jsou dvě trpasličí galaxie známé jako Magellanova mračna. To větší, které na obloze zabírá přes 4 úplňky, leží vlevo dole na snímku.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »