Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2013  >  Duben  >  M82 L HARGB

Česká astrofotografie měsíce - Duben 2013

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M82 L HARGB

Uznání a copyright: Robert Novotný

Tato nepravidelná galaxie byla objevena 31. prosince 1774 berlínským astronomem Johannem Elertem Bodem, který tento svůj objev publikoval v roce 1777 v katalogu "A Complete Catalog of hitherto observed Nebulous Stars and Star Clusters" pod číslem 18. Sám Bode bohužel ověřil existenci pouze 21 ze 75 publikovaných objektů, čímž se do něho dostalo několik mylně interpretovaných či dokonce neexistujících objektů. Doutníková galaxie však byla realitou. Nezávisle na Bodem ji objevil v srpnu roku 1779 Pierre Méchanin a informoval svého přítele Charlese Messiera. Ten ji po prověření polohy zařadil 9. února 1781 do svého katalogu pod číslem 82. Aby těch jmen a označení nebylo málo, získala jich ještě několik: 3034 v katalogu NGC, 28655 v katalogu PGC, Ursa Major A jako nejjasnější rádiový zdroj v souhvězdí Velké medvědice, 3C 231 ve „Třetím cambridgském katalogu rádiových zdrojů“, 337 v Katalogu „podivných“ galaxií Haltona Arpa či H IV.79 v katalogu Williama Herschela. Toto poslední označení je poměrně raritou, neboť Herschel se jinak velmi úzkostlivě vyhýbal tomu, aby do svého seznamu zahrnoval objekty Messierova katalogu.

Již toto množství zařazení v různých katalozích, včetně rádiových, ukazuje zvláštnost tohoto objektu. I když ani ve viditelném světle se svou jasností 8,4 mag. nepatří mezi slabé galaxie, mnohem více září v rádiovém oboru a v oboru infračerveném je dokonce nejjasnějším objektem naší noční oblohy. Na vině jsou zejména gigantické turbulentní toky plynu a překotná tvorba hvězd v této galaxii, vzdálené od nás 12 miliónů světelných let. Tyto pohyby plynu, hvězdotvorba a následné výbuchy supernov způsobily téměř pravidelná blízká setkání se svou sousedkou, galaxií M81, opakující se po přibližně 100 miliónech let. Tento gravitační kolotoč trvá již přibližně miliardu let a skončí za několik miliard roků splynutím do jedné obří galaxie.

Galaxii M82 nalezneme na severním okraji souhvězdí Velké medvědice a je spolu se svou sousedkou, spirální galaxií M81, překrásným objektem i pro menší dalekohledy. Na obloze zabírá plochu 9´ x 4´.

Autor fotografie Robert Novotný z Bratislavy se ovšem naštěstí pro všechny milovníky krásných pohledů do nebes nespolehl na pohled vlastníma očima dalekohledem, nýbrž zachytil její obraz sérií snímků různými filtry. Ty pak v počítači složil do tohoto půvabného obrazu divokého objektu, vařícího se v gravitační pasti své sousedky. Za všechny mu tímto blahopřejeme a děkujeme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Kopanice

Datum pořízení: 26.04.2013 celkový čas: 25 hodín

Optika: Meade 10'' ACF, 6,3 Meade, F/6.3 @ 1650mm

Montáž: LX 200 GPS + klin

Snímač: SBIG 8300 M, Baader LRGB + HA 7nm +Astrodon 3nm

Zpracování:

Pixi, PS 3

Postup:

Popis: L 120 x 5,5 min + HA 10 x 30, 12 x 20 ,14 x 10min + RGB 15 x4min. Bez výraznej pomoci od ''KOLECA'' , ktorý mi pomohol a urobil mi H alfu svojou N12 ASA,/ 12x20,+10x30 min/, by to asi takto nedopadlo.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »