Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2014  >  Září  >  Zodiakální světlo nad jižním Pacifikem

Česká astrofotografie měsíce - Září 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zodiakální světlo nad jižním Pacifikem

Uznání a copyright: Petr Horálek (http://www.astronom.cz/horalek)

Popis:

Snímkování probíhalo na dva fotoaparáty: Canon 6D, Sigma 15 mm, f2.8, ISO 6400, k vytvoření celého panoramatu ze 7 jednotlivých snímků, každý 61×20 s (kalibrováno o darkframy) a Canon 450D IR modifikovaný pro nasnímání h-alfa regionů, Sigma 15 mm, f2.8, ISO 1600 (4 jednotlivé snímky, každý 135×30 s, kalibrace o darkframy). Užitý software: DSS, mRAW, Registar, PTGui, záverečné úpravy (vyrovnání barevných odchylek, doostření) v AP.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Mangaia, Cookovy ostrovy

Datum pořízení: 25. - 26. srpna 2014

Optika: Canon 6D; Canon 450D IR Mod, Sigma 15 mm, f2.8

Montáž: stativ

Snímač: 20.2 MP CMOS (6D), 12.2 APS-C CMOS (450D)

Zpracování:

Mnozí z nás o něm ani neví a ti znalejší ho beztak zřídkakdy spatřili. Ne, že by bylo vzácné, ale Evropa prostě moc svítí na to, abychom o něčem takovém měli vůbec povědomí. Naproti tomu na opačném konci světa - v jižním Pacifiku - jsou podmínky ke spatření tohoto zvlášního světelného mostu, nataženého přes celou oblohu, naprosto ideální. Jde vlastně o světlo Slunce rozptýlené na prachových částicích meziplanetární hmoty v rovině naší Sluneční soustavy. Začíná jasnějším kuželem po západu Slunce (ten je viditelný i v českých horách dál od měst, zejména v březnu), pokračuje slabým mostem a končí před východem Slunce druhým jasnějším kuželem. Uprostřed je jasnější místo zvané "protisvit" a částice z toho směru k pozorovateli odráží nejvíce dopadnuvšího světla (jako když je Měsíc v úplňku). První fascinující mozaiku celého zodiakálního světla pořídil před třemi lety prof. Miloslav Druckmüller na Mauna Kea na Havaji. Já se nyní pokusil navázat na jeho pohled v jiné části roku, abych mj. ukázal, jak se zodiakální protisvit "ladně" sune. Nebyla to bohužel žádná legrace - v průběhu noci přecházely mraky (zapříčinily problém s nerovnomerným jasem ZS na jednotlivých segmentech), nebyla po ruce elektřina (měl jsem kliku, že baterie vydržely právě do poslední expozice včetně darkframů) a výrazně rušily dva barevné druhy airglow (o jejich vliv je panorama oříznuto na horním a dolním okraji). Plná verze snímku a další informace na http://www.astronom.cz/horalek/?p=784

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »