Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2014  >  Září  >  Zodiakální světlo nad jižním Pacifikem

Česká astrofotografie měsíce - Září 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zodiakální světlo nad jižním Pacifikem

Uznání a copyright: Petr Horálek (http://www.astronom.cz/horalek)

Popis:

Snímkování probíhalo na dva fotoaparáty: Canon 6D, Sigma 15 mm, f2.8, ISO 6400, k vytvoření celého panoramatu ze 7 jednotlivých snímků, každý 61×20 s (kalibrováno o darkframy) a Canon 450D IR modifikovaný pro nasnímání h-alfa regionů, Sigma 15 mm, f2.8, ISO 1600 (4 jednotlivé snímky, každý 135×30 s, kalibrace o darkframy). Užitý software: DSS, mRAW, Registar, PTGui, záverečné úpravy (vyrovnání barevných odchylek, doostření) v AP.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Mangaia, Cookovy ostrovy

Datum pořízení: 25. - 26. srpna 2014

Optika: Canon 6D; Canon 450D IR Mod, Sigma 15 mm, f2.8

Montáž: stativ

Snímač: 20.2 MP CMOS (6D), 12.2 APS-C CMOS (450D)

Zpracování:

Mnozí z nás o něm ani neví a ti znalejší ho beztak zřídkakdy spatřili. Ne, že by bylo vzácné, ale Evropa prostě moc svítí na to, abychom o něčem takovém měli vůbec povědomí. Naproti tomu na opačném konci světa - v jižním Pacifiku - jsou podmínky ke spatření tohoto zvlášního světelného mostu, nataženého přes celou oblohu, naprosto ideální. Jde vlastně o světlo Slunce rozptýlené na prachových částicích meziplanetární hmoty v rovině naší Sluneční soustavy. Začíná jasnějším kuželem po západu Slunce (ten je viditelný i v českých horách dál od měst, zejména v březnu), pokračuje slabým mostem a končí před východem Slunce druhým jasnějším kuželem. Uprostřed je jasnější místo zvané "protisvit" a částice z toho směru k pozorovateli odráží nejvíce dopadnuvšího světla (jako když je Měsíc v úplňku). První fascinující mozaiku celého zodiakálního světla pořídil před třemi lety prof. Miloslav Druckmüller na Mauna Kea na Havaji. Já se nyní pokusil navázat na jeho pohled v jiné části roku, abych mj. ukázal, jak se zodiakální protisvit "ladně" sune. Nebyla to bohužel žádná legrace - v průběhu noci přecházely mraky (zapříčinily problém s nerovnomerným jasem ZS na jednotlivých segmentech), nebyla po ruce elektřina (měl jsem kliku, že baterie vydržely právě do poslední expozice včetně darkframů) a výrazně rušily dva barevné druhy airglow (o jejich vliv je panorama oříznuto na horním a dolním okraji). Plná verze snímku a další informace na http://www.astronom.cz/horalek/?p=784

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »