Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2015  >  Červen  >  Barvy airglow a gravitační vlny nad La Silla

Česká astrofotografie měsíce - Červen 2015

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Barvy airglow a gravitační vlny nad La Silla

Uznání a copyright: Petr Horálek (http://www.astronom.cz/horalek)

Popis:

Velmi výrazná celonoční show v podobě různorodého airglow se odehrála nad observatoří La Silla v Chile v noci 19./20. ledna 2015. Původ viditelného airglow, navíc zvečera později rovněž zrána strukturovaného do gravitačních vln (a později z těch směrů i pozorováných rudých skřítků ze vzdálených bouří), pocházel z intenzivní emise excitovaných prvků vysoko v zemské atmosféře (v termosféře) při reakcích způsobených extrémně energetickým ultrafialovým zářením dopujícím atmosféru během dne. Můžeme tak na snímku spatřit zář především atomárního kyslíku ve výškách 100-300 km (žlutozelená barva na 558 nm, oranžový odstín 630 nm), mnohem slabší a vzácnejší emise hydroxylových radikálů okolo 88 km nad zemí (sytě červený odstín zejména na druhém snímku vpravo nahoře). Na snímcích jsou s velkou pravěpodobností zachyceny i emise způsobené komplikovanejšími procesy, zejména z reakcí atomárního kyslíku s dusíkem v poté, co jsou molekuly dusíku a kyslíku jsou disociovány zmíněným slunečním UV zářením (výsledkem je vznik oxidu dusného NO při vyzáření specifických fotonů). Na snímku je mimo arglow rovněž patrné večerní i ranní zodiakální světlo, zodiakální most a protisvit u jasné planety Jupiter, kometa C/2014 Q2 Lovejoy u Plejád a také Dánský teleskop ESO, který zrovna v době pořizování snímků ovládal z Česka (a pozoroval s ním) Kamil Hornoch. Další informace: http://www.astronom.cz/horalek/?p=1532

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: La Silla Observatory, Chile

Datum pořízení: 20.01.2015

Optika: Samyang 24 mm, f2,8

Montáž: stativ

Snímač: Canon 6D Baader IR Mod

Zpracování:

Každé z panoramat je výsledkem složení 45-55 stejných expozic (individuálně pro každý ze snímků) o stejných vlastnostech (ISO 10000, expozice 15 s, f2.8, stejné vyvážení bílé). Individuálně každé z panoramat zpracované manuálním sesazením v PTGui, výsledný snímek vždy editován v PS (úpravy křivek, sjednocení vyvážení bílé v rámci celkového obrazu vývoje airglow, sjednocené přidání na živosti barev, finální doostření). Závěrečná kompozice rovněž PS. Snímek v plné kvalitě bez komprese barev (PNG; 13 MB) je ke stažení zde: http://www.astronom.cz/horalek/wp-content/uploads/2015/06/The_types_of_Airgow_Chile_CZ.png

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »