Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2016  >  Duben  >  Kometa 67P u Leo tripletu

Česká astrofotografie měsíce - Duben 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa 67P u Leo tripletu

Uznání a copyright: Martin Mašek (http://)

Popis: Před příchodem oblačnosti nafoceno 34 snímků, každý s expozicí 120 sekund. Cílem focení bylo zachytit kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko u známé trojice galaxií v souhvězdí Lva (M65, M66 a NGC 3628).

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Liberec

Datum pořízení: 06.04.2016

Optika: N150/600 mm + komakorektor

Montáž: HEQ5

Snímač: CCD MII G2-1600

Zpracování: Kalibrace - darkframe. Složení snímků na hvězdy, složení snímků na pohyb komety (program Astrometrica) - spojení obou snímků do jednoho. Úprava jasu a kontrastu.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »