Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2016  >  Červen  >  Sluneční cesty nad dalekohledem

Česká astrofotografie měsíce - Červen 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sluneční cesty nad dalekohledem

Uznání a copyright: Maciej Zapiór (http://www.maciejzapior.com)

Další měsíc ukrojil dalších 30 dní z roku 2016 a soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ má další vítěznou fotografii. Pořídil ji Maciej Zapiór na observatoři v Ondřejově a pořídil ji velmi netradičně. Nepoužil dalekohled ani fotoaparát. Nepoužil ani stativ ani paralaktickou či jakoukoliv jinou astronomickou montáž. Dokonce nepoužil ani fotografický film či fotografický digitální čip. Co tedy použil a jak snímek pořídil?

Jméno této fotografické techniky zní „solarografie“ a Maciej Zapiór ji využil opravdu originálním způsobem. Vzal si k ruce prázdnou (to je dost důležité) plechovku od piva, černou neprůhlednou izolační pásku a list fotografického papíru. Za pomoci pilky, zmíněné pásky, špendlíku a kousku alobalu vyrobil dírkovou komoru, vložil do ní fotografický papír a zavěsil ji na vhodné místo, dírku namířil k jihu a obrnil se trpělivostí. Expozice totiž trvala nepřetržitě dnem i nocí od 21. ledna do 20. května tohoto roku. A výsledek se po 4 měsících dostavil.

Na pozadí kopule, chránící astronomický dalekohled a patřící Oddělení meziplanetární hmoty Ondřejovské observatoře, se odehrála každodenní show sluneční pouti oblohou. Na záznamu nalezneme cestu Slunce oblohou den pod dni po dobu čtyř měsíců. A to dokonce nejen za jasného počasí, ale jsme schopni jeho „temnou“ dráhu identifikovat i „mezi řádky“ jasných dní.

A co více, na snímku vidíme i dráhu Slunce v den jarní rovnodennosti a … ještě jednou „a co více …“, na jedné sluneční dráze, deváté od té nejvyšší poslední, je jas Slunce v odpoledních hodinách zastíněn přecházejícím černým kotoučkem planety Merkur.  Je to však určitě pouze „akademická“ informace, neboť si tento fakt na snímku ověřit skutečně nemůžeme.

I když je princip dírkové komory znám minimálně již dva a půl tisíce let, myšlenka pořídit solarograf, tedy dlouhodobý obraz cesty Slunce oblohou, pochází teprve z roku 2001. Tehdy byla tato „fotografická“ metoda prezentována v Polsku na mezinárodním workshopu Profile 2002. Metody se poté „ujala“ finská umělkyně Tarja Tryggová, která ji dále zdokonalovala. Realizovala několik projektů a kampaní a přispěla tak k rozšíření této „jednoduché“ fotografické metody po celém světě.

Vytváření obrazu při průchodu světla malým otvorem popsal řecký filosof Aristoteles (384-322 př. n. l.). Pozoroval částečné zatmění Slunce a jeho obrazy na zemi, vytvořené „dírkami“ mezi listy v koruně stromu. Principem dírkové komory se zabýval například též Leonardo da Vinci.

Sama solarografie má několik specifických vlastností a je s ní spojeno několik, pro některé možná i neuvěřitelných skutečností. Nejenom že se použitý fotografický papír v plechovkové dírkové komoře nepříliš, ale spíše vůbec, nezničí vlhkem, nejenom že díky slabému osvitu za dobu třeba půl roku nezčerná, ale dokonce, byť se používá černobílý, vytvoří stopy Slunce i v popředí se nacházejících objektů v různých barvách. Ty ovšem  nejsou  reálné,  barevné  podání se liší jednak díky druhu použitého materiálu,  jednak  délkou  expozice a dalšími, ne vždy jasnými faktory.

Ještě jedna věc je na solarografii zajímavá. Vzhledem k tomu, že fotografové těchto solarografů exponovaný fotografický papír v naprosté většině neustalují, na světle tyto obrazy velmi rychle zčernají a zničí se. Ustalovací proces sice „samodestrukci“ obrazu zastaví, ovšem vnáší do něho často změnu tonality a kontrastu. Proto autoři snímek rychle v dostatečné kvalitě naskenují a další úpravy pak provádějí za pomoci grafických programů.

Porota soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ již více než 10 let měsíc co měsíc vybírá to nejlepší, nejzajímavější či třeba i nejpůsobivější z české či slovenské astrofotografické tvorby. Nynější vítěz, Maciej Zapiór je původem z Polska a profesně působí na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kde také pořídil tento snímek. On sám patří k velkým realizátorům a propagátorům solarografie, o které napsal několik zajímavých článků a přednesl spoustu přednášek. My však máme již jen trochu místa k vyjádření obdivu k hezké fotografii a poděkování za ní nejen za porotu, nejen za Českou astronomickou společnost, která soutěž zaštiťuje, ale jistě i za spoustu čtenářů tohoto článku a dalších, kdo tento úžasný snímek měli možnost shlédnout.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Observatoř Astronomického ústavu, Ondřejov

Datum pořízení: 20.05.2016

Optika: Dírková komora

Zpracování:

Po ukončení expozice negativ byl neskanován a upraven v grafickým programu (inverze barev, uprava kontrastu a saturace) podle standartního spůsobu zpracování solarografických snímků.

Štítky: ČAM, Solarografie
Přejít na kompletní výsledky


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »