Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2017  >  Duben  >  Čarodějnice

Česká astrofotografie měsíce - Duben 2017

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Čarodějnice

Uznání a copyright: Vlastimil Musil (http://)

Popis: „Fotografie“ je zobrazením, řekl bych zvýrazněné reality okamžiku. Což znamená, že z jistého místa konkrétně tohoto N 49°35.19\', E 17°56.99 a v určitý čas např. 19. 12. 2016 v 19h 34min. je poloha vesmírných objektů a hvězd, vzhledem k popředí, taková jak ji vidíte na „fotografii“. Z daného místa je vytvořena fotografie, která samozřejmě vypadá úplně jinak a pomoci tohoto snímku je pak celá kompozice složena . Je nafoceno popředí zvlášť a pozadí jako klasická astrofotografie, to vše pak následně spojeno dohromady, což není úplně jednoduchá záležitost. To vše s myšlenkou ukázat krásu nočního nebe tak nějak jinak, netradičně. Nejlépe tak, aby výsledek ukazoval jistou symboliku. V tomto případě starý hrad, který v pohádkách obývají čarodějnice a na nebi mlhovina, které astronomové říkají stejně. Každopádně celá kompozice nevznikla jen tak náhodou nýbrž byla promyšlena od samého začátku. Když mě napadla netušil jsem kde a jak najdu to správné místo z kterého půjde realizovat. Nicméně se vše nakonec povedlo a výsledek vidíte. Nutno říct, že do jisté míry už se nejedná o fotografii, spíše o obraz vzniklý z fotografií, vše záleží na úhlu pohledu. Nechť tedy porota rozhodne zda „snímek “ patří do soutěže.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: N 49°35.19', E 17°56.99 ,Ratiboř

Datum pořízení: 29.01.2017

Optika: Canon EF 200mm

Montáž: EQ6 SS PRO,Triopo GT-3230x8C a Triopo B-4

Snímač: Canon EOS 450,Canon EOS 450 mod.

Zpracování: Pozadí mozaika 3polí 4a 5minutuvé expozice f4 celkem něco přes 15h.Mraw,Regim,PS

Původně jsem chtěl popředí nafotit,zpracovat a upravit stejně jak se vytváří astrofotografie digitální zrcadlovkou. Nicméně po nějakých pokusech to považuji za mrhání drahocenným časem. Proč něco fotit ve tmě a pak to pracně tahat na světlo, když to můžu nafotit za vhodných světelných podmínek a upravit obráceně.Dvě pole vedle sebe obě 1/500s iso100 f2.8

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »