Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2017  >  Červenec  >  Svitanie s NLC

Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2017

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Svitanie s NLC

Uznání a copyright: Juraj Hanula (http://)

Popis: Foto zachytáva mezosférickú oblačnosť z rána 2.7.2017. Čas fotenia bol približne 02:45 CET (03:45 SELČ). Foto vzniklo z dôvodu zdokumentovania, do akej výšky vystupovali v toto ráno NLC. Mierne vpravo hore od stredu obrázka je Capella, ktorá bola v čase fotenia vo výške 21° nad horizontom. Pri tejto výške hornej hranice NLC nad horizontom. (viac ako 35°) sa niet čo diviť, že v toto ráno bol tento úkaz zdokumentovaný aj zo Slovinska a severu Talianska. Ak mi pamäť dobre slúži, ešte pár rokov do zadu bola považovaná hranica pozorovateľnosti NLC na S pologuli niekde v okolí 49-50 rovnobežky. Je pravdepodobné, že sa v tomto prípade jednalo o najrozsiahlejšie NLC, ktoré boli pozorovateľné v tomto roku zo strednej Európy. V prípade klasifikácie jasnosti je bez pochybností, že sa jednalo o typ 5 - extrémne jasné NLC. Vizuálne a aj fotograficky bolo rozoznateľné osvetlenie vysokej a strednej oblačnosti rozptýleným svetlom z NLC. Na obrázku sa dá identifikovať väčšina základných typov štruktúr, ktoré sú popisované u NLC ako je závoj (I), pásy s jemným ohraničením (IIa), pásy s ostrým ohraničením (IIb), krátke vlny (IIIa), vlnám podobné štruktúry zoradené do pásov (undulatus, IIIb), jednoduché krivky s malým uhlovým polomerom (IVa), jednoduché krivky s väčším uhlovým polomerom (IVb), ako aj iné (komplexné) tvary a štruktúry, ktoré nespadajú do popisu typov I-IV, ako napr. diery v oblačnosti (lacunosus), typ S (uzly), alebo typ V (sieťam podobné štruktúry), ...

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Lučenec, SR

Datum pořízení: 02.07.2017

Optika: Nikkor 50/1.4 G AF-S

Montáž: fotografický statív

Snímač: Nikon D700

Zpracování: Parametre expozície: ISO 400, clona 2.80, čas 1/6 sec.
Použitý SW - Nikon Capture NX2. Adobe PS CS6, Color Efex Pro 4
Jedná sa o sériu 4 fotografií fotených na výšku, ktoré boli spojené do panoramatického obrázka. Jeho výsledný rozmer je približne 67° x 39°. Pripojené foto je zmenšenina originálu, ktorý má po zložení a oreze veľkosť 7275 x 4223 px. Výslednému obrázku bol pridaný tonálny kontrast, aby viac vynikli štruktúry NLC.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »