Česká astrofotografie měsíce - Srpen 2007

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC6992

Uznání a copyright: David Kraft

Jestli před pěti tisíci lety vládli v předdynastickém Egyptě legendární panovníci Irej, Ro či Ka, nebo snad panovník jmenovaný Škorpión, se možná již nikdy nedozvíme. Jisté však je, že na jejich obloze, či obloze jejich předků, zazářila v souhvězdí Labutě hvězda dosahující svým svitem jasu měsíčního srpku. Ale mohlo to být i o nějaký ten tisíc let dříve. Kdo ví, co si tehdy lidé na Zemi pomysleli, když vzhlédli k obloze?

My dnes již víme, že zde v té době vybuchla gigantickou explozí supernova a ukončila tak krátký a překotný život velmi hmotné hvězdy. Víme také, že k této události došlo ve vzdálenosti necelých 1500 světelných let. Na naší obloze však po této jasné hvězdě již není ani památky. Pouze rozpínající se oblaka plynu vytvořila na obloze systém smyček v křídle souhvězdí Labutě, s obtížemi viditelná v triedru či populárním binokulárním dalekohledu Somet Binar.

Poprvé mlhovinu popsal v roce 1784 neúnavný pozorovatel oblohy William Herschel, který ji spatřil v dalekohledu o průměru 47 centimetrů. Jeho syn tato pozorování doplnil o několik dalších oblouků a další části přidal v letech 1866-1868 profesor Safford a na počátku minulého století E. Ch. Pickering.

Na srpnové vítězné fotografii ČAM od Davida Krafta spatříme západní část komplexu, podle svého vzhledu nazývanou "Vláknitá mlhovina", v katalogu NGC označenou čísly 6992 a 6995. Na snímku převažuje červená barva ionizovaného vodíku, zelená a modrá barva některých částí představuje záření jednou ionizované síry a neutrálního kyslíku. Tyto plyny září zejména v místech, kde se plyn vyvržený explozí sráží s okolním materiálem a vytváří tak zárodečnou, o těžké prvky obohacenou polévku, jak stvořenou pro vznik nové generace hvězd obklopených planetami. Ale to bude spíše záležitost budoucnosti, neboť i když teplota této plynné polévky dosahuje až milión Kelvinů, hustota zatím nepřesahuje 10 miliónů atomů na krychlový metr.

Na závěr poděkujme Davidu Kraftovi za pořízení snímku populární "řasové mlhoviny", v němž se můžeme skrze jemný závoj zářícího plynu podívat do hvězdných hlubin Mléčné dráhy.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Čbán

Datum pořízení: 19.8.2007 - 02:00 hod. SELČ

Optika: Optika: WO ZenithStar 110/616 mm, TMB Triplet APO F/stop: f/5,6 William Optics 0,8x Flattener II, Filtr: Baader UV/IR filtr + Astronomic CLS filtr, Montáž: EQ-6 Synscan Pointace: SW ED 80 + TVGuider Fotoaparát: Canon EOS 300D, modif. ATC-CL1

Zpracování: 18 snímků s expozicí 7 minut s citlivostí 1600 ASA byla převedena do dng a od každého snímků byl v programu subraw odečten Dark frame a aplikován Flat field, snímky byly zprůměrovány v Registaru a finální doladění provedeno v Photoshopu.

Postup: Délka expozic: 18x7 minut, 1600 ASA

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »