Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2007  >  Říjen  >  Hvězda v Perseovi

Česká astrofotografie měsíce - Říjen 2007

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hvězda v Perseovi

Uznání a copyright: Dalibor Hanžl, Petr Horálek

Stává se snad smutnou tradicí, že pokud se na obloze objeví jasná kometa, je nad Čechami zataženo. Stává se však tradicí radostnou, že pokud se naskytne sebemenší možnost tuto kometu pozorovat a vyfotografovat, čeští astrofotografové tak učiní a své výsledky pošlou do soutěže "Česká astrofotografie měsíce". Mnozí nelitují ani času ani námahy a odjedou kamsi blízko či daleko, kde mraky necloní pohled do hlubin nebes a kde mohou namířit skla svých teleskopů na kýžený objekt. Tak učinili i vítězové říjnového kola ČAM Dalibor Hanžl a Petr Horálek, kteří v Německu překvapili podzimní krasavici, kometu 17P/Holmes. Ještě před 24. říjnem bylo toto těleso se svou 16. hvězdnou velikostí tuctovou představitelkou slabých, pouze velkými dalekohledy viditelných komet. Avšak již 24. října ráno se dostala na hranici viditelnosti pouhým okem a o několik hodin později předčila svým jasem nejméně polovinu hvězd viditelných pouhým okem a stala se třetím nejjasnějším objektem v souhvězdí Persea, kam se na obloze promítá.

Co se s kometou vlastně děje astronomové ještě přesně nevědí. Faktem ale je, že tato kometa má k podobným zjasněním sklony a že dokonce v roce 1892 podobné dokonce vedlo k jejímu objevu.

Ať již je však příčinou zjasnění obnažení ložisek ledu po destrukci části jádra komety, nebo jde o jiný mechanismus, můžeme s uspokojením říci, že čeští astrofotografové byli přitom.<> Daliboru Hanžlovi a Petru Horálkovi můžeme poděkovat, že nejen nám, ale i všem ostatním umožnili alespoň trochu nahlédnout do tajemného světa komety Holmes, která sice nepročísla nebesa dlouhým chvostem, která však narušila známou symetrii hvězd nad našimi hlavami tak, že si ji jistě budeme ještě dlouho pamatovat.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Arber (1465mnm), Německo (pozorováno v nadm. v. cca 1300 mnm)

Datum pořízení: 26. 10. 2007, 22h58m UT

Optika: Newton 250/1200mm + Canon EOS 20Da, Montáž: EQ6

Zpracování:

Fotoaparátem Canon EOS 20Da, při citlivosti 400ASA, jsme pořídili dva 30-s snímky. Obraz komety byl snímán v projekci za okulárem o f=20mm. Složení a základní zpracování (flat-field, dark-frame) provedeno v programu IRIS, finální úprava ve Photoshopu. Zobrazení v logaritmické škále. Snažili jsme se o barevné podání odpovídající realitě při vizuálním pozorování dalekohledem.

Postup:

Expozice: 2x30s

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »