Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2008  >  Březen  >  Kometa Holmes a mlhovina Kalifornie

Česká astrofotografie měsíce - Březen 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa Holmes a mlhovina Kalifornie

Uznání a copyright: Vladana Šmídová, Libor Šmíd

Už by se mohlo téměř zdát, že se kometa 17P/Holmes natrvalo usadila nad našimi hlavami v souhvězdí Persea. Ale opravdu tomu tak není. Nejen že se pomalu přesouvá do souhvězdí Vozky, ale hlavně se od Slunce i Země stále více vzdaluje. Vzdaluje se, zvětšuje se a pomalu slábne. Její plynná koma stále expanduje a je již více než pětkrát větší než naše Slunce. Systém Země - Měsíc by se do ní vešel téměř dvacetkrát a naše Země téměř šestsetkrát.

Je to jistě fascinující kometa, pro nás nezvyklého vzhledu, přitahující stále pozornost astrofotografů. Navíc se na své pouti oblohou setkala s několika fotogenickými objekty. Tím posledním byla mlhovina NGC 1499, zvaná pro svůj tvar též Kalifornie. Toto plynné mračno se nachází v Orionově spirálním rameni naší Galaxie, stejně jako naše Slunce. Objevil ji v letech 1884 až 1885 americký astronom Edward Emerson Barnard. K objevu došlo právě včas, aby mlhovina mohla být zařazena do tehdy vznikajícího deep-sky katalogu NGC (New General Catalogue) a nemusela se tísnit v některém z jeho dvou dodatků. Její světlo k Zemi letí přibližně 1 500 let.

Kometa Holmes se naopak nachází téměř za naším prahem. Fotony, které na snímku vytvořily krásný kometární portrét, letěly od komety k Zemi pouhých 25 minut. Kometu objevil náhodou londýnský astronom Holmes (což není s největší pravděpodobností příbuzný vymyšleného detektiva) při pravidelné prohlídce galaxie M 31 v Andromedě 6. listopadu 1892. Kometa tehdy náhle zjasnila a byla tak jasná, že si ji Holmes s hledanou galaxií spletl a zamířil na ni svůj dalekohled.

Vladana Šmídová fotografuje oblohu spolu se svým manželem Liborem Šmídem. K pořízení svých překrásných snímků používají poměrně jednoduchou a dostupnou fotografickou techniku umístěnou na doma vyrobené vidlicové paralaktické montáži. Jejich precizně nasnímané a dovedně zpracované obrazy nebe však ukazují, že základem dobré astronomické fotografie je zejména astrofotograf a teprve potom technika.

Snímek nám však ukazuje ještě několik zajímavostí. Oba objekty - kometa i mlhovina - vděčí za své světlo blízkým hvězdám. Kometa Slunci, nažloutlé hvězdě spektrálního typu G2 a mlhovina hvězdě Menkib v Perseovi, horké modrobílé, spektrálního typu O7. Ovšem tato spektrální odlišnost osvětlujících hvězd není důvodem různé barvy obou objektů. Mlhovina svítí červeným světlem rekombinujících elektronů atomů vodíku, které byly odtrženy právě světlem blízké hvězdy. Na rozdíl od záře mlhoviny je světlo komety nazelenalé či namodralé. To proto, že vzniká odlišně - fluorescencí atomů plynů v komě komety, ozařovaných Sluncem. Zajímavé jsou i skutečné, velmi rozdílné velikosti obou objektů, které se nám na obloze jeví podobných rozměrů. I když je kometární koma neobvykle rozsáhlá, i tak ji světlo přeletí za 25 sekund. Než však přeletí na délku z jednoho konce mlhoviny na druhý, trvá mu to celé století..

Vítězný snímek březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce autorské dvojice Vladany a Libora Šmídových nás ještě jednou přenesl do podmanivého světa mlhavých plynných vesmírných objektů. Přinesl nám nejen krásný zážitek z krásného snímku, ale možná nám navodil i mnoho zajímavých otázek k zamyšlení. Myslím, že nejen porota ČAM, ale zejména všichni milovníci oblohy mohou oběma autorům k pořízení tohoto nebeského portrétu a k náročnému vítězství v březnovém kole ČAM blahopřát.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Čbán, Česká republika

Datum pořízení: 7.1.2008 21:05-23:00, 5.3.2008 20:05-21:15 SEČ

Optika: objektiv Zeiss Sonnar 300mm f/4 + H-alfa filtr Astronomik 13nm, objektiv Zeiss Sonnar 135mm f/3.5, Canon EOS 300D modifikovaný ISO 400 Montáž: amatérská vidlicová paralaktická, pointace autopointér od M. Myslivce Postup zpracování: Výsledný smímek vznikl složením pěti 13min. snímků komety s Kalifornií objektivem Sonnar 135mm ze dne 5.3.2008 a šesti 13min. snímků mlhoviny Kalifornie objektivem Sonnar 300mm s H-alfa filtrem ze dne 7.1.2008.

Zpracování:

Zpracování v programech SubRaw - Odečtení temných snímků, Astroart - dělení plochým snímkem, vyrovnání jasu a barvy pozadí, Registar - registrace a sečtení, Photoshop - úprava jasu a kontrastu. Červený kanál snímků mlhoviny přes H-alfa filtr byl přičten do červeného kanálu celkového snímku mlhoviny s kometou. Poznámka: Snímky jsou fotografovány společně, autor zpracování Vladana Šmídová.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »