Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2021  >  Říjen  >  IFN v souhvězdí Andromedy (11h 20min)

Česká astrofotografie měsíce - Říjen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

IFN v souhvězdí Andromedy (11h 20min)

Uznání a copyright: Martin Vyhlídal

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2021 obdržel snímek

„IFN v souhvězdí Andromedy", jehož autorem je Martin Vyhlídal

 

 

Souhvězdí Andromedy je pravděpodobně jednou z nejčastěji fotografovaných oblastí naší noční oblohy. Díky tomu, že se v něm nachází nejjasnější ze severní polokoule viditelná galaxie M31, obrací jejím směrem své objektivy mnoho astrofotografů. Ať již jako první nebeský cíl svého fotografického nadšení nebo třeba jako zkušební objekt testující kvality nové fotografické sestavy. Autor vítězné fotografie soutěže Česká astrofotografie měsíce Martin Vyhlídal však přinesl ještě „jemnější“ pohled do této oblasti.

Extrémně dlouhá expozice této části oblohy přenesla obvykle fotografované hvězdné ostrovy - galaxie - téměř úplně do druhého fotografického plánu. To, co se stalo tím úchvatným na snímku, jsou jinak téměř nepozorovatelná prachová mračna, nacházející se ve vysokých galaktických šířkách. Zde, na rozdíl od prachových mračen obklopujících hvězdy či hvězdokupy a rozptylující jejich světlo, rozptylují tato mračna integrované světlo samotné naší Galaxie. Tato oblaka se nacházejí několik set světelných let nad galaktickou rovinou. Protože však také vyzařují světlo mezihvězdných atomů a molekul v červené emisi pokrývající viditelné červené světlo až po blízkou infračervenou oblast, je výsledná barva oblaků nahnědlá.

Tato poměrně nedávno objevená mračna se nazývají „IFN“, tedy Integrated Flux Nebulas. Tento termín zavedl amatérský astronom a astrofotograf Steve Mandel z Kalifornie, který je též nazývá „mlhoviny vysokých galaktických šířek“. Kromě prachu a vodíku obsahují též významné množství uhlíkatých monoxidů a další elementy.

Ale abychom nezapomněli i na další objekty. Na snímku vidíme hned čtyři galaxie. Jednak již zmiňovanou obří galaxii M31 v Andromedě. U ní můžeme spatřit dvě nejjasnější z jejích mnoha satelitních galaxií, a to M32 a M110. Samotná M31 je spirální galaxií nacházející se ve vzdálenosti 2,5 miliónu světelných let a je na tmavé obloze poměrně dobře viditelná i pouhým okem. Odhaduje se, že se v ní nachází okolo bilionu hvězd, což je dvakrát více než hvězd v naší Galaxii. Ta naopak pravděpodobně obsahuje více temné hmoty. Obě tyto galaxie se k sobě přibližují a přibližně za 5 miliard let se po několika vzájemných průletech spojí do obří, nejspíše eliptické galaxie.

Druhou, poněkud menší spirální galaxií na snímku, je M33 v souhvězdí Trojúhelníku. Ta je co do velikosti třetím největším členem Místní soustavy galaxií, právě za naší Galaxií a M31 v Andromedě. I ona je vidět pouhým okem, její spatření však vyžaduje již opravdu tmavou oblohu a dobrý zrak. Počet hvězd v ní obsažený se odhaduje na 40 miliard, tedy asi desetkrát méně než v naší Galaxii. Podle některých výpočtů by mohla být gravitačně vázána s galaxií M31. Vzdálenost od Slunce se odhaduje v rozmezí 2,4 až 3,1 miliónu světelných let.

Jasná červenavá hvězda uprostřed snímku je ß And, tedy druhá nejjasnější hvězda souhvězdí Andromedy. Její jméno Mirach pochází z arabského výrazu al-Maraqq, což v Ptolemaiově překladu znamená „bederní rouška“. Od Slunce je vzdálena 198 světelných let a svítí jako 115 Sluncí.

Hvězdy máme nad hlavou a nám již nezbývá než poděkovat autorovi za krásný neznámý pohled na známé hvězdné pole. A za celou Českou astronomickou společnost gratulujeme k úspěchu.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Stránské, ČR

Datum pořízení: 09.10.2021 09.09.2021 v 01:02

Optika: Samyang 135mm F/2

Montáž: iOptron iEQ30 Pro

Snímač: EOS 6Dmod

Zpracování:

K pořízení: Mozaika ze 4 polí, 81 až 89 expozic po 120s ISO 800 (na pole), celkem exp. 340, celkový exp. čas 11h 20min. Astro Pixel Processor, Adobe PS, Adobe Camera RAW

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »