Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2022  >  Leden  >  Kráter Tycho v R(NIR)-G(VIS)-B(UVA)

Česká astrofotografie měsíce - Leden 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kráter Tycho v R(NIR)-G(VIS)-B(UVA)

Uznání a copyright: Marek Tušl (http://)

Popis: Jedná se o výřez z celého snímku Měsíce v úplňku ze 17.1.2022. Zvláštnost toho snímku vidím v záznamu Měsíce v šiřší části elektromagnetického spektra, než běžně vidí naše lidské oko. Pro modrou složku je tak použit filtr Baader Venus U, který snímá v 320 až 380nm v oblasti UV-A. Pro zelenou byla použita zelená složka s filtrem Baader UV/IR cut a pro červenou byla využita červená složka v kombinaci s filtrem propouštějící blízké infračervené záření od 685nm výše. Ořez je takto otočený záměrně, protože použitým postupem krásně vynikly pozůstatky nárazů kolem kráteru Tycho. S trochou fantazie mi takto připomíná kometu a její ohon.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Datum pořízení: 17.01.2022

Optika: Skywatcher Newton 250/1000 f4, Skywatcher aplanatický koma korektor, filtr Baader Venus U, filtr Baader UV/IR cut, Baader IR PASS 685

Montáž: Zeiss

Snímač: ZWO ASI 533MC (SONY IMX533)

Zpracování: Nejdříve jsem pořídil s každým filtrem 10 000 snímků v 16bitovém formátu raw. Jelikož se jedná o senzor s bayerovou maticí, tak jsem následně záznamy rozdělil dle této matice na složky R, G a B. Pro modrou složku s UV filtrem pouze modrou. Pro zelenou složku z viditelného spektra pouze zelenou a pro červenou složku v blízkém infra pouze červenou. Z každé části jsem pak vybral příslušné snímky a nechal v PIPP jejich histogram seřídit na 75%. Dále jsem nechal Autostakkertem vybrat nejlepších 70%, protože byl v ten den seeing velmi slušný. Složení snímků pak proběhlo s aplikací drizzle. Následně byla aplikován vlastní postup doostření založený na vícenásobné dekonvoluci. K zarovnání snímků na sebe jsem musel použít PTGui, protože jsem musel filtry měnit ručně vyndáním koma korektoru a kamery. Z větší části PTGui body přiřadilo automaticky. Zhruba 600 bodů bylo nutné přidat ručně na všechny tři snímky celkem. Vytvoření RGB snímku pak proběhlo v Adobe Photoshop CC 2022, kde jsem i dále odstranil barevné vady vzniklé sesazením, přeostřením na každý filtr a dalších nedokonalostí plynoucí z výše popsaného postupu a použité techhniky. Nebyly aplikovány žádné lokální úpravy nebo úpravy saturace. Jen jemné manuální dovážení bílé a mírné přidání kontrastu (5%) pro tento výřez.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »