Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2022  >  Leden  >  Měsíc v úplňku ve viditelné a námi okem nepozorovatelné části elektromagnetického spektra

Česká astrofotografie měsíce - Leden 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Měsíc v úplňku ve viditelné a námi okem nepozorovatelné části elektromagnetického spektra

Uznání a copyright: Marek Tušl (http://)

Popis: Jedná se porovnání dvou símků Měsíce v úplňku v okem vnímatelné a ve více než okem viditelné části spektra ze 17.1.2022. U záznamu Měsíce v šiřší části elektromagnetického spektra, než běžně vidí naše lidské oko je pro modrou složku použit filtr Baader Venus U, který snímá v 320 až 380nm v oblasti UV-A. Pro zelenou byla použita zelená složka s filtrem Baader UV/IR cut a pro červenou byla využita červená složka v kombinaci s filtrem propouštějící blízké infračervené záření od 685nm výše. Vlevo je záznam použitý najednou skrze bayerovu matici v kombinaci s UV/IR cut filtrem.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Datum pořízení: 17.01.2022

Optika: Skywatcher Newton 250/1000 f4, Skywatcher aplanatický koma korektor, filtr Baader Venus U, filtr Baader UV/IR cut, Baader IR PASS 685

Montáž: Zeiss

Snímač: ZWO ASI 533MC (SONY IMX533)

Zpracování: Nejdříve jsem pořídil s každým filtrem 10 000 snímků v 16bitovém formátu raw. Jelikož se jedná o senzor s bayerovou maticí, tak jsem následně záznamy rozdělil dle této matice na složky R, G a B. Pro modrou složku s UV filtrem pouze modrou. Pro zelenou složku z viditelného spektra pouze zelenou a pro červenou složku v blízkém infra pouze červenou. Z každé části jsem pak vybral příslušné snímky a nechal v PIPP jejich histogram seřídit na 75%. Dále jsem nechal Autostakkertem vybrat nejlepších 70%, protože byl v ten den seeing velmi slušný. Složení snímků pak proběhlo s aplikací drizzle. Následně byla aplikován vlastní postup doostření založený na vícenásobné dekonvoluci. K zarovnání snímků na sebe jsem musel použít PTGui, protože jsem musel filtry měnit ručně vyndáním koma korektoru a kamery. Z větší části PTGui body přiřadilo automaticky. Zhruba 600 bodů bylo nutné přidat ručně na všechny tři snímky celkem. Vytvoření RGB snímku pak proběhlo v Adobe Photoshop CC 2022, kde jsem i dále odstranil barevné vady vzniklé sesazením, přeostřením na každý filtr a dalších nedokonalostí plynoucí z výše popsaného postupu a použité techhniky. Pro RGB verzi bylo pořízeno taktéž 10000 snímků a vybráno 70%. V autostakkertu navíc proběhlo zarovnání RGB vrstev. Ve Photoshopu pak proběhla korekce drobných vad po dekonvoluci. Vzhledem k podmínkám vložení snímků do ČAM bylo nutné zásadně snížit rozlišení.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »