Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M27

Uznání a copyright: Alexander Kupco

Popis: Jde o planetarni mlhovinu M27. Je to pokus o zachyceni vnejsi obalky mlhoviny, ktera na vetsine snimku nebyva videt. Jelikoz jsem fotil z mesta, pouzil jsem uzkopasmove filtry v carach Ha a OIII. Kvuli mrakum to nakonec trvalo 3 noci, nez se mi podarilo nashormazdit dostatecne mnozstvi snimku. Vysledny snimek ma samozrejme neprave barvy. Snazil jsem se ale, aby co nejvic pripominal klasicke barevne snimky. Jasnejsi hvezdy maji kolem sebe bohuzel namodrale halo, popr. je videt odlesk na OIII filtru, ktery se mi zda, ze ma horsi kvalitu nez ten Ha filtr. 16-ti bitovy original je ke stazeni zde: (16-ti bitovy TIF original je ke stazeni zde ) pak byl opet zmensen, tak aby odpovidal 1.33x zvetsine puvodnich snimku, tedy aby odpovidal snimku, ktery by byl porizen ohniskem f=640mm. Na takto zvetsenem snimku lze na monitoru lepe rozlisit jednotlive hvezdy v centralni oblasti hvezdokupy. Nakonec me na snimku prekvapilo nekolik temnych ryh (nejlepe je viditelna ta ve tvaru Y napravo od stredu hvezdokupy).

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Říčany u Prahy

Datum pořízení: 28.-30.6.2008

Optika: Refraktor Stellarvue SV80S (80/480mm), Montaz: Losmandy G8, pointace pres refraktor AT1010 (80/480mm) a Orion StarShoot guider, Kamera: monochromaticka CCD kamera ATIK-16IC,foceno pres uzkopasmove filtry firmy Baader(Ha - 7nm, OIII - 8.5nm bandpass)

Zpracování: odecten pouze master dark frame(porizeny ze snimku pri 0.001s expozich) jednotlive snimky slozeny vlastnim softwarem barevne zpracovani v PixInsight LE nejprve byl vytvoren RGB snimek s R=Ha, G=B=OIII nasledne byl rozlozen do Lab kanalu L kanal byl nahrazen pro zvyrazneni struktury v mlhovine 0.7Ha+0.3L kombinaci snimek byl nakonec zvetsen o 25% (f=600mm) aby byla jemna struktura v mlhovine lepe patrna na monitoru

Postup: Celkova doba expozice 320 minut (220 minut v Ha, 100 minut v OIII) jednotlive snimky mely 20-ti minotovou expozicni dobu

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »