Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2023  >  Duben  >  Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka

Česká astrofotografie měsíce - Duben 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka

Uznání a copyright: Jiri Soukup (http://)

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2023

získal snímek „Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka“,

jehož autorem je Jiří Soukup

 

 

Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi blízkého, ale i velmi vzdáleného.

Hlavním motivem snímku je samozřejmě kometa C/2022 E3 ZTF. V době pořízení snímku byla od Země vzdálena 83 miliónů kilometrů. Již z jejího názvu zjistíme několik podstatných informací. Z písmenka C zjistíme, že se jedná o kometu dlouhoperiodickou a dále, že byla objevena v roce 2022 jako třetí objevená v první půlce března - to je ten kód E3. Písmenko zde značí vždy polovinu měsíce, v tomto případě tedy 5. polovina měsíce od začátku roku. Přesně to bylo 2. března. Číslo 3 je pak třetí kometa objevená v dané polovině měsíce. A zbývá nám kód, či zkratka  ZTF. To značí, že byla objevena v rámci projektu Zwicky Transient Facility, což je širokoúhlá astronomická fotografická přehlídka oblohy, realizovaná na Samuel Oschin Telescope na observatoři na hoře Mt. Palomar v Kalifornii.

Komety obecně jsou velkým zdrojem prachu v naší Sluneční soustavě. Ten se z nich uvolňuje ve velkém množství během průchodů přísluním díky ohřevu slunečním teplem. Vznikají většinou dva ohony. Jeden je plynný, směřující vždy od Slunce. Druhý, který bývá mnohdy zakřivený a skloněný k dráze komety, bývá složen právě z uvolněného prachu. Také na rozdíl od plynného či iontového ohonu, kde září ionizované molekuly plynů, svítí prachový ohon rozptýleným a odraženým světlem slunečním.

Jasná načervenalá hvězda blízko komety je nejjasnější ze souhvězdí Býka, Jedná se o oranžového obra, který se nachází ve vzdálenosti 66,7 světelných let od nás.

Druhý načervenalý jasný objekt na snímku je planeta Mars. Ta od nás byla v okamžiku pořízení fotografie vzdálena 151,9 miliónu kilometrů. A i ona je pokryta velkým množstvím prachu, který v období pověstných marsovských písečných bouří zapráší velkou část marsovské atmosféry.

Další prach na snímku nalezneme v podobě modravého svitu rozptýleného hvězdného světla, ve kterém je skryta hvězdokupa Plejády.

A poslední pracho-plynné útvary obklopují vlastně celou oblast zachycenou na snímku. Jedná se o mohutné molekulární mračno, kde se dodnes formují hvězdy. Je od Země vzdáleno pouhých 430 světelných let a na snímku jej pozorujeme ve formě krásných různě zbarvených, převážně však temných mlhovin.

Autorem snímku je astrofotograf Jiří Soukup a my bychom mu rádi za porotu ČAM i za Českou astronomickou společnost, která soutěž zaštiťuje, poblahopřáli k úspěchu a krásnému snímku.

 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Bílé Karpaty

Datum pořízení: 15.02.2023

Optika: Objektiv Nikor 85mm F1.8 zacloněn na F3.5

Montáž: Skywatcher Star Adventure

Snímač: Nikon D750

Zpracování:

Zpracováno v programu Siril,Starnet++,Photoshop,NoiseXTerminator

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »