Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2023  >  Srpen  >  Počmárané Slunce

Česká astrofotografie měsíce - Srpen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Počmárané Slunce

Uznání a copyright: Pavel Karas (http://)

Popis: Na první pohled docela obyčejná fotka východu Slunce s rozhlednou ukrývá jeden \"špek\". Byla totiž pořízena v okamžiku, kdy přes Slunce prolétla Mezinárodní vesmírná stanice. Ano, je to ta tmavá čára, která šikmo protíná oranžový kotouč.

Na internetu je samozřejmě spousta mnohem detailnějších fotografií, na nichž jsou v siluetě patrné solární panely a dokonce i jednotlivé moduly stanice. Jenže tyto snímky bývají pořízeny v době, kdy stanice prolétá vysoko nad našimi hlavami a je od nás vzdálena méně než 500 km. V tu dobu totiž její úhlová velikost dosahuje celé jedné úhlové minuty.

Jenže takto nízko (5°) nad obzorem se na ISS díváme ze vzdálenosti téměř 2000 km a její úhlová velikost je méně než 15 vteřin! Je to jako snažit se vyfotit letící desetikorunu na vzdálenost 330 metrů. Celou situaci ještě komplikuje fakt, že úkaz pozorujeme přes silnou vrstvu neklidné atmosféry a obraz plave podobně jako ve vodě.

Byl to tak trochu hec, jestli se mi vůbec povede něco podobného zachytit. Povedlo se a mám z toho radost, o kterou jsem se chtěl podělit. Baví mě totiž plánovat fotky krajiny s vycházejícími nebo zapadajícími kosmickými tělesy a několikrát jsem také zkoušel fotit přelet ISS. V této fotografii se tyto dvě disciplíny protnuly.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tišnov, Za Mlýnem

Datum pořízení: 21.08.2023

Optika: Celestron NexStar 6SE 150/1500mm, sluneční folie Baader

Montáž: NexStar SE

Snímač: Nikon Z6II

Zpracování: Scénu jsem snímal paralelně dvěma přístroji:

A) Nikon Z6II + Schmidt-Cassegrain 150/1500 mm (detail)
B) Nikon Zfc + teleobjektiv Tamron 100-400 mm (celek)

Nejprve jsem těsně před východem Slunce nafotil 1500 mm dalekohledem panorama krajiny (siluety stromů a rozhledny), abych měl popředí v co nejlepším rozlišení.

Okamžik průletu (6:30:44 LSEČ) jsem nasnímal oběma přístroji na video v rozlišení 4K. Zde pro zajímavost detailní záběr: https://youtu.be/dBZO3Vn2yQg

Detailní záběr Slunce jsem zpracoval metodou ekvivalentní startrails, čímž se prolétající ISS vykreslila do podoby temné čáry. Bohužel jednotlivé snímky nebyly dostatečně prokreslené, aby mělo význam lovit z nich jeden ostrý záběr.

Následně jsem detail Slunce spojil se širším záběrem ze 400 mm teleobjektivu, aby vznikla celková kompozice s rozhlednou. Siluetu stromů a rozhledny jsem \"doostřil\" pomocí výše zmíněného panoramatického záběru, pořízeného přes 1500 mm dalekohled. Širší záběr tak posloužil hlavně pro 100% věrnou kompozici a také pro zachycení přítomné řídké oblačnosti.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »