Česká astrofotografie měsíce - Březen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

ic2087

Uznání a copyright: Zdeněk Vojč (http://www.elara.cz)

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek

„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč

 

 

Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme zde například mlhovinu, která je výsledkem výbuchu supernovy pozorované i přes den očima v roce 1054, nebo hvězdu Aldebaran, jejíž poloměr je 38krát větší než naše Slunce a svítí 425krát více. Nalezneme zde i dvě otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády a spoustu dalších zajímavých objektů.

Autor vítězného snímku březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Zdeněk Vojč se však zaměřil na mnohem hůře viditelný objekt. Svůj dalekohled zamířil na slabou reflexní mlhovinu IC 2087. Ta se nachází přibližně na půli vzdálenosti od hvězdy b Tauri k Plejádám. Na snímku se trochu nenápadně krčí uprostřed tmavých mlhovin komplexu Barnard 22, jehož je také součástí.

Reflexní mlhovinu nasvěcuje relativně blízká horká hvězda typu G0 s jasností 10,6 magnitudy, která je však pro naše oči ve viditelném světle skryta hustým vláknem mezihvězdné hmoty. O přítomnosti této hvězdy a její roli ve svitu mlhoviny IC 2087 víme z pozorování v infračervené oblasti.

Na obloze tato reflexní mlhovina zabírá oblast přibližně 10“ x 10“ a i s celým mračnem Barnard 22 se nachází ve vzdálenosti přibližně 430 světelných let. Její jasnost v oboru V dosahuje 8 magnitud.

V názvech mlhovin v článku jsme se potkali s několika označeními astronomických objektů, Jednak se jedná o název komplexu temných mlhovin Barnard 22. Jde o označení v katalogu temných mlhovin na obloze, který sestavil astronom Edward Emerson Barnard. Oficiálně se jmenuje „Barnard Catalogue of Dark Markings in the Sky“, nebo krátce Barnard Catalogue. Jeho vydání z roku 1919 obsahovalo 182 objektů, posmrtné vydání z roku 1927 obsahuje 369 temných mlhovin. Současná verze publikovaná na serveru projektu VizieR obsahuje 349 mlhovin.

Druhým označením je IC. Zde se jedná o doplněk k New General Catalogue (NGC). Katalog, tedy konkrétně dva dodatky IC, sestavil John Dreyer v 80. letech 19. století, kdy je publikoval jako doplňky New General Catalogue. Obsahují galaxie, mlhoviny a hvězdokupy objevené mezi lety 1888 a 1905.

Katalog NGC, který obsahuje 7 840 objektů, vznikl poněkud v protikladu původních plánů Johna Dreyera, který chtěl vydávat jen doplňky k Herschelovu katalogu. Na objednávku Královské astronomické společnosti však sestavil nový katalog. Tuto aktivitu doplnil vydáním dvou doplňků k NGC - v roce 1895 katalog IC I (Index Catalogue) s 1 529 objekty a v roce 1908 katalog IC II (Second Index Catalogue). Katalog NGC a oba doplňky tak obsahují celkem 13 226 objektů a staly se tak základním katalogem nehvězdných objektů.

Na závěr gratulujeme autorovi nejen k pořízení obtížně pozorovatelného objektu, ale i březnovému vítězství v soutěži Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hradce

Datum pořízení: 28.1.2024

Optika: TS150/7 + Riccardi 0,75x

Montáž: EQ8

Snímač: ZWO ASI 6200MM

Zpracování:

Pixinsight

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »