Česká astrofotografie měsíce - Září 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

ISS

Uznání a copyright: Martin Gembec, 30 let,

Popis: Zatímco obvykle fotím ISS z města, tentokrát jsem se zaměřil na vyfotografování přeletu v nedotčené přírodě. Vybral jsem si oblíbené stanoviště nedaleko osady Jizerka ve stejnojmenných horách. Po 20. hodině se již téměř dokonale setmělo, takže obloze kromě ISS dominovala Mléčná dráha. Snímek míří k severu, kde je vidět Polárku (bodový vzhled) a všechny hvězdy se kolem ní jakoby otáčí (různě dlouhé čárky při 5 minutové expozici). Nejznámnější souhvězdí Velký vůz je u dolního okraje. Mléčná dráha prochází přes celou oblohu a nahoře jde "letním trojúhelníkem" tvořeným hvězdami Deneb, Vegou a Altairem a ztrácí se v souhvězdí Hadonoše. Vpravo od Polárky na vrcholku stromu vidíme "W" souhvězdí Kassiopeje. Na snímku je patrné, že přelet začíná vlevo u hvězdy Arkturus v souhvězdí Pastýře a končí u galaxie M 31 v Andromědě, neboť do této výšky již sahal zemský stín. Pegasův čtverec je na snímku velice zdeformovaný a je u pravého okraje. Bylo to krásné pozorování zpestřené návštěvou dalších zájemců o přírodu - dva dospělí a 5 dětí přijelo poslouchat říji jelenů. Kromě ní si tedy jak sami řekli "s mým odborným komentářem" prohlédli přelet Mezinárodní stanice a moc se to líbilo jim, mně i mé malé dceři.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: jižně od Jizerky, Jizerské hory

Datum pořízení: 27. 9. 2008, 20:15 - 20:20 SELČ

Optika: Canon 300D na stativu (setový objektiv 18-55 mm f/5,6), pokovená čočka průměr 22 cm

Zpracování: Nejprve odečet 2 temných snímků, poté ořez okolí zrcadla a vložení na tmavé pozadí, zvýšen kontrast snímku pomocí křivek.

Postup: Zrcadlo jsem položil na kameny, opodál postavil fotoaparát na stativu a nastavil expozici 5 minut.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »