Česká astrofotografie měsíce - Září 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

ISS

Uznání a copyright: Martin Gembec, 30 let,

Popis: Zatímco obvykle fotím ISS z města, tentokrát jsem se zaměřil na vyfotografování přeletu v nedotčené přírodě. Vybral jsem si oblíbené stanoviště nedaleko osady Jizerka ve stejnojmenných horách. Po 20. hodině se již téměř dokonale setmělo, takže obloze kromě ISS dominovala Mléčná dráha. Snímek míří k severu, kde je vidět Polárku (bodový vzhled) a všechny hvězdy se kolem ní jakoby otáčí (různě dlouhé čárky při 5 minutové expozici). Nejznámnější souhvězdí Velký vůz je u dolního okraje. Mléčná dráha prochází přes celou oblohu a nahoře jde "letním trojúhelníkem" tvořeným hvězdami Deneb, Vegou a Altairem a ztrácí se v souhvězdí Hadonoše. Vpravo od Polárky na vrcholku stromu vidíme "W" souhvězdí Kassiopeje. Na snímku je patrné, že přelet začíná vlevo u hvězdy Arkturus v souhvězdí Pastýře a končí u galaxie M 31 v Andromědě, neboť do této výšky již sahal zemský stín. Pegasův čtverec je na snímku velice zdeformovaný a je u pravého okraje. Bylo to krásné pozorování zpestřené návštěvou dalších zájemců o přírodu - dva dospělí a 5 dětí přijelo poslouchat říji jelenů. Kromě ní si tedy jak sami řekli "s mým odborným komentářem" prohlédli přelet Mezinárodní stanice a moc se to líbilo jim, mně i mé malé dceři.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: jižně od Jizerky, Jizerské hory

Datum pořízení: 27. 9. 2008, 20:15 - 20:20 SELČ

Optika: Canon 300D na stativu (setový objektiv 18-55 mm f/5,6), pokovená čočka průměr 22 cm

Zpracování: Nejprve odečet 2 temných snímků, poté ořez okolí zrcadla a vložení na tmavé pozadí, zvýšen kontrast snímku pomocí křivek.

Postup: Zrcadlo jsem položil na kameny, opodál postavil fotoaparát na stativu a nastavil expozici 5 minut.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »