Česká astrofotografie měsíce - Září 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

ISS

Uznání a copyright: Martin Gembec, 30 let,

Popis: Zatímco obvykle fotím ISS z města, tentokrát jsem se zaměřil na vyfotografování přeletu v nedotčené přírodě. Vybral jsem si oblíbené stanoviště nedaleko osady Jizerka ve stejnojmenných horách. Po 20. hodině se již téměř dokonale setmělo, takže obloze kromě ISS dominovala Mléčná dráha. Snímek míří k severu, kde je vidět Polárku (bodový vzhled) a všechny hvězdy se kolem ní jakoby otáčí (různě dlouhé čárky při 5 minutové expozici). Nejznámnější souhvězdí Velký vůz je u dolního okraje. Mléčná dráha prochází přes celou oblohu a nahoře jde "letním trojúhelníkem" tvořeným hvězdami Deneb, Vegou a Altairem a ztrácí se v souhvězdí Hadonoše. Vpravo od Polárky na vrcholku stromu vidíme "W" souhvězdí Kassiopeje. Na snímku je patrné, že přelet začíná vlevo u hvězdy Arkturus v souhvězdí Pastýře a končí u galaxie M 31 v Andromědě, neboť do této výšky již sahal zemský stín. Pegasův čtverec je na snímku velice zdeformovaný a je u pravého okraje. Bylo to krásné pozorování zpestřené návštěvou dalších zájemců o přírodu - dva dospělí a 5 dětí přijelo poslouchat říji jelenů. Kromě ní si tedy jak sami řekli "s mým odborným komentářem" prohlédli přelet Mezinárodní stanice a moc se to líbilo jim, mně i mé malé dceři.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: jižně od Jizerky, Jizerské hory

Datum pořízení: 27. 9. 2008, 20:15 - 20:20 SELČ

Optika: Canon 300D na stativu (setový objektiv 18-55 mm f/5,6), pokovená čočka průměr 22 cm

Zpracování: Nejprve odečet 2 temných snímků, poté ořez okolí zrcadla a vložení na tmavé pozadí, zvýšen kontrast snímku pomocí křivek.

Postup: Zrcadlo jsem položil na kameny, opodál postavil fotoaparát na stativu a nastavil expozici 5 minut.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »