Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2024  >  Říjen  >  Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Česká astrofotografie měsíce - Říjen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Uznání a copyright: Daniel Kurtin (http://)

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek

„Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.

 

 

Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených částí Sluneční soustavy. Někdy dokonce i z oblastí vzdáleného vesmíru. Každá nová kometa je tak pro astronomy příležitostí k pozorování a studiu materiálu starého miliardy let, který může obsahovat stopy po formování naší Sluneční soustavy i vesmíru. Jedním z nových přírůstků mezi známými kometami je vlasatice C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS.

Kometa byla detekována 22. února 2023 během systematické prohlídky oblohy projektu ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System), jako tehdy ještě „asteriodální“ objekt 18,1 magnitudy. Snímek pořídila schmidtova komora o průměru zrcadla 0,5 m na Sutherland Observatory v Jihoafrické republice. Po prvních výpočtech dráhy byl objekt ztotožněn s 18,7 magnitudy jasným objektem pozorovaným čínskou observatoří Čuo-lin-šan (Tsuchinshan)  již 9. ledna téhož roku. Následně byl objekt dokonce nalezen na starších snímcích pořízených v rámci fotografické přehlídky oblohy Zwicky Transient Facility (ZTF) na Palomar Observatory  22. prosince 2022. Tehdy byl ještě slabší a dosahoval magnitudy 19,2–19,6. Na těchto snímcích byla přesto detekována kondenzovaná koma a jemný přímý ohon v délce 10 úhlových vteřin.  Tak byla potvrzena kometární povaha objektu.

Kometa je, tedy vlastně byla, u našeho Slunce poprvé, poté co ji gravitační síly z Oortova oblaku na okraji Sluneční soustavy po miliardách let „klidného života“ nasměrovaly směrem ke Slunci. A gravitační vliv Slunce měl vliv na to, že se vydala na cestu ven z naší soustavy do hlubin mezihvězdného prostoru. Na rozdíl od původní představy astronomů, že se k nám opět po mnoha desítkách tisíc let vrátí.

Oortův oblak se nachází na úplném okraji Sluneční soustavy, dokonce až za Kuiperovým pásem, kde obíhá Pluto a další trpasličí planety. Je extrémně bohatý na kometární jádra, tedy ledovo-prachové objekty datované svým vznikem až k počátkům vzniku naší planetární soustavy. Protože je opravdu daleko, trvá kometám cesta ke Slunci, pokud se tedy k němu vypraví, tisíce až stovky tisíc let.

Naše kometa prošla přísluním 27. září 2024 a přízemím pak 12. října 2024, a to ve vzdálenosti 41,1 miliónů kilometrů od Země. Během října byla také poměrně dobře pozorovatelná i z České republiky. Byť nám pozorování často kazilo počasí a její jasnost velmi rychle s časem klesala.

Autor této fotografie Daniel Kurtin využil „téměř“ jasné oblohy a nízké pozice komety nad obzorem k vytvoření zajímavé podzimní fotografické kompozice. Ohon komety na snímku dosahuje téměř 20°, a to i za jasného svitu Měsíce. Za zmínku stojí i (nebo možná zejména) nádherně vykreslený protichvost, mířící směrem ke Slunci.

I když do soutěže Česká astrofotografie měsíce přišlo velké množství portrétů této vlasatice, tento snímek zaujal porotu nejen vlastní kometou, ale i příjemnou podzimní kompozicí. Autorovi jednak děkujeme a jednak gratulujeme k vítězství v říjnovém kole soutěže.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Bulovka, Frýdlantsko

Datum pořízení: 16.10.2024

Optika: Canon EF 50 mm f/1.8

Montáž: žádná

Snímač: Canon EOS 6D (modifikovaný)

Zpracování:

Nastavení: 55x5 sekund, f/3.5, ISO 1600 (popředí jedna expozice)
Úprava v Camera Raw, složení v Sequatoru, finální úpravy ve Photoshopu.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »