Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2025  >  Březen  >  Poslední zastávka pod září severu

Česká astrofotografie měsíce - Březen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Poslední zastávka pod září severu

Uznání a copyright: Adam Knězek (http://)

Popis: Dne 19. 3. 2025 se v pozdějších večerních hodinách objevila geomagnetická bouře třídy G1, která nádherně rozzářila celou oblohu do několika barev.

V důsledku tohoto jevu jsem se rozhodl zaznamenat impozantní scenérii se \"zapomenutým autobusem\" v popředí, který je navíc obklopen vysokou vrstvou sněhu v zimním prostředí.

Na fotce lze pozorovat hned několik barev polární záře, která vzniká interakcí částic slunečního větru se zemskou atmosférou. Slunce, jako takové, je velmi nestabilní a občas tak vyzáří proud nabitých částic, kterému právě říkáme sluneční vítr.

Pokud tyto částice směřují na Zemi, jsou přítahovány k magnetickým pólům, kde vstupují do atmosféry. Zde dochází k jejich srážkám s molekulami plynů v naší atmosféře. Když se tyto molekuly (hlavně kyslík a dusík) \"nabudí\" energií právě z těchto částic, krátceji absorbují a poté vyzáří ve formě světla. Barva pak závisí například na tom, s jakým plynem se částice setká - zelená = kyslík, červená = dusík.

Výška, ve které ke srážkám dochází, také ovlivňuje výslednou barvu. Zelená záře, která je nejčastější, vzniká ve výškách kolem 100 až 300 km, zatímco červená, způsobená excitací kyslíku, se objevuje ještě výš, nad 250 km. Dusík, který se podílí na tvorbě modré a fialové barvy, reaguje spíše v nižších vrstvách atmosféry.

Intenzita polární záře závisí na síle slunečního větru (geomagnetické bouře) – čím větší aktivita, tím více energie proudí do atmosféry a tím jasnější i barevnější záře může být. Někdy je viditelná pouze jako slabé zelené vlnění, jindy jako dynamické struktury, které se rychle mění a připomínají pohyblivé závoje či pulzující pruhy světla.

Celé toto světelné divadlo je fascinující ukázkou interakce Slunce a Země. Každá polární záře je jedinečná a přináší neopakovatelné scenérie, které stojí za to zachytit.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Švédsko, Vettasjärvi

Datum pořízení: 19.03.2025

Optika: Samyang 14mm f2.8

Snímač: Canon EOS 6D mark II

Zpracování: Lightroom, Photoshop

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko H-alfa

Další informace »