Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2025  >  Březen  >  Poslední zastávka pod září severu

Česká astrofotografie měsíce - Březen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Poslední zastávka pod září severu

Uznání a copyright: Adam Knězek (http://)

Popis: Dne 19. 3. 2025 se v pozdějších večerních hodinách objevila geomagnetická bouře třídy G1, která nádherně rozzářila celou oblohu do několika barev.

V důsledku tohoto jevu jsem se rozhodl zaznamenat impozantní scenérii se \"zapomenutým autobusem\" v popředí, který je navíc obklopen vysokou vrstvou sněhu v zimním prostředí.

Na fotce lze pozorovat hned několik barev polární záře, která vzniká interakcí částic slunečního větru se zemskou atmosférou. Slunce, jako takové, je velmi nestabilní a občas tak vyzáří proud nabitých částic, kterému právě říkáme sluneční vítr.

Pokud tyto částice směřují na Zemi, jsou přítahovány k magnetickým pólům, kde vstupují do atmosféry. Zde dochází k jejich srážkám s molekulami plynů v naší atmosféře. Když se tyto molekuly (hlavně kyslík a dusík) \"nabudí\" energií právě z těchto částic, krátceji absorbují a poté vyzáří ve formě světla. Barva pak závisí například na tom, s jakým plynem se částice setká - zelená = kyslík, červená = dusík.

Výška, ve které ke srážkám dochází, také ovlivňuje výslednou barvu. Zelená záře, která je nejčastější, vzniká ve výškách kolem 100 až 300 km, zatímco červená, způsobená excitací kyslíku, se objevuje ještě výš, nad 250 km. Dusík, který se podílí na tvorbě modré a fialové barvy, reaguje spíše v nižších vrstvách atmosféry.

Intenzita polární záře závisí na síle slunečního větru (geomagnetické bouře) – čím větší aktivita, tím více energie proudí do atmosféry a tím jasnější i barevnější záře může být. Někdy je viditelná pouze jako slabé zelené vlnění, jindy jako dynamické struktury, které se rychle mění a připomínají pohyblivé závoje či pulzující pruhy světla.

Celé toto světelné divadlo je fascinující ukázkou interakce Slunce a Země. Každá polární záře je jedinečná a přináší neopakovatelné scenérie, které stojí za to zachytit.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Švédsko, Vettasjärvi

Datum pořízení: 19.03.2025

Optika: Samyang 14mm f2.8

Snímač: Canon EOS 6D mark II

Zpracování: Lightroom, Photoshop

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »