Ticho polární noci
Uznání a copyright: Adam Knězek (http://)
Popis: Dne 19. 3. 2025 se v pozdějších večerních hodinách objevila geomagnetická bouře třídy G1, která nádherně rozzářila celou oblohu do několika barev.
V důsledku tohoto jevu jsem se rozhodl zaznamenat impozantní scenérii s ostrovem uprostřed zamrznutého jezera Vettasjärvi, který je navíc obklopen sněhem.
Na fotce lze pozorovat hned několik barev polární záře, která vzniká interakcí částic slunečního větru se zemskou atmosférou. Slunce, jako takové, je velmi nestabilní a občas tak vyzáří proud nabitých částic, kterému právě říkáme sluneční vítr.
Pokud tyto částice směřují na Zemi, jsou přítahovány k magnetickým pólům, kde vstupují do atmosféry. Zde dochází k jejich srážkám s molekulami plynů v naší atmosféře. Když se tyto molekuly (hlavně kyslík a dusík) \"nabudí\" energií právě z těchto částic, krátce ji absorbují a poté vyzáří ve formě světla. Barva pak závisí například na tom, s jakým plynem se částice setká - zelená = kyslík, červená = dusík.
Výška, ve které ke srážkám dochází, také ovlivňuje výslednou barvu. Zelená záře, která je nejčastější, vzniká ve výškách kolem 100 až 300 km, zatímco červená, způsobená excitací kyslíku, se objevuje běžně od 250 km a výše. Dusík, který se podílí na tvorbě modré a fialové barvy, reaguje spíše v nižších vrstvách atmosféry.
Intenzita polární záře závisí na síle slunečního větru (geomagnetické bouře) – čím větší aktivita, tím více energie proudí do atmosféry a tím jasnější i barevnější záře může být. Někdy je viditelná pouze jako slabé zelené vlnění, jindy jako dynamické struktury, které se rychle mění a připomínají pohyblivé závoje či pulzující pruhy světla.
Celé toto světelné divadlo je fascinující ukázkou interakce Slunce a Země. Každá polární záře je jedinečná a přináší neopakovatelné scenérie, které stojí za to zachytit.
- Technické údaje a postup:
Místo pořízení: Švédsko, Vettasjärvi
Datum pořízení: 19.03.2025
Optika: Samyang 14mm f2.8
Snímač: Canon EOS 6D mark II
Zpracování: Lightroom, Photoshop
