Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2025  >  Září  >  Duch Kasiopeji a Pacman

Česká astrofotografie měsíce - Září 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Duch Kasiopeji a Pacman

Uznání a copyright: Miloslav Rohacek (http://)

Popis: Kompozici obou mlhovin jsem chtěl zachytit už dávno a jasné bezměsíčné noci v polovině září nahrávaly tomu to konečně zkusit. Upřímně jsem se trochu obával jestli to bude vypadat dobře a vzhledem k tomu, že nepoužívám montáž s funkcí GO TO jsem odkázán na manuální zacentrování. Noc byla relativně teplá a já byl připravený z ní vytěžit maximum. Připravil jsem vercajk, zaměřil Polaris a čekal na úplnou tmu. Písmeno W se začínalo rýsovat na severním obzoru a já pomalu zacílil svým novým objektivem do vybrané oblasti. Prvních pár test shotů na vysoké ISO a už se tam rýsovaly základní kontury obou mlhovin. Přemýšlel jsem nad časem a nejprve jsem zkusil 1min30 sek dlouhou expozici. Zdálo se mi to málo, tak jsem to nakonec zvedl na \"bezpečné\" 2min30 sek. Manual dithering cca každých 5-8 snímků. Noc uplynula jako voda a já skončil s celkem asi 6 hodinami dat, vzhledem k rychlé cloně jsem doufal, že to bude právě výhoda, která umožní z toho dostat maximum i za relativně krátký čas...podle výsledku se zdá, že...stačilo.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Říčany u Prahy

Datum pořízení: 20.09.2025

Optika: Canon 200mm 2.8 USM II

Montáž: Skywatcher StarAdventeurer

Zpracování: Samozřejmě kalibrováno, od každého 60 snímků (Dakrs/Flats/Bias)

Stack:Pixinsight

Další:
DBE/BlurXterminator/GradientRemoval/StarXterminator/DBE znovu/NoiseXterminator/BlurXterminator znovu (mírně)/Curves Transformation (light/shadows)/ Curves Transformation \"Red a saturace\"/Histogram + export starless do Photoshopu, tam v Camera Raw dotažení některých nedostatků, zvýraznění okrajů Ducha a některých částí Pacmana. Poté zpět do Pixinsight a mírná editace starless image pak spojení a export a finální mírná úprava v Photoshopu ve formě aplikace NoiseXterminatoru (PS verze) na masce 10% opacity, pak SetiAstro Sharpen Stars (vrstva opacity 15%). StarSpikes (využito jen na mírné saturování nejvýraznějších hvězd).

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »