Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2025  >  Září  >  IC 59 a IC 63 – Duch Kasiopeje

Česká astrofotografie měsíce - Září 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

IC 59 a IC 63 – Duch Kasiopeje

Uznání a copyright: Ján Gajdoš (http://)

Popis: IC 59 a IC 63 – Duch Kasiopeje
Oblasť Sh 2-185 v súhvezdí Kasiopeja, vzdialená asi 10 500 svetelných rokov, je domovom dvoch zaujímavých hmlovín – IC 59 a IC 63. Obe tvaruje a ožaruje obrovská hviezda Gamma Cassiopeiae (γ Cas), ktorá patrí k najjasnejším hviezdam Kasiopeje. IC 59 má jemnejší, modrastý odtieň spôsobený odrazom svetla hviezdy na prachových časticiach, zatiaľ čo IC 63 – prezývaná aj „Duch Kasiopeje“ – žiari intenzívne červenou emisnou žiarou vodíka. Tento rozdiel je daný ich polohou voči hviezde a mierou ožiarenia ultrafialovým svetlom.
IC 59 a IC 63 sú najbližšie známe fotodisociačné oblasti k Slnku – teda miesta, kde ultrafialové žiarenie rozkladá molekulárny vodík a formuje štruktúru hmloviny. Detailné pozorovania ukazujú, že tieto oblaky plynu a prachu sa postupne rozptyľujú a pravdepodobne úplne zaniknú v priebehu približne pol milióna rokov.
Znova som sa vrátil k foteniu tejto hmloviny s inou technikou, keďže veľmi jasná Gamma Cas mi dokázala svojimi odleskami dosť skomplikovať spracovanie. Tentoraz som zvolil kompozíciu tak, aby bola mimo záber, no aj tak dala o sebe vedieť silnou a prenikavou žiarou ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 78x180sec. R, 76x180sec. G, 83x180sec. B, 91x120sec. L, 125x600sec Halpha, 95x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
1.9. až 20.9.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Belá nad Cirochou, SR

Datum pořízení: 20.09.2025

Optika: GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor

Montáž: SkyWatcher NEQ6Pro

Snímač: Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre

Zpracování: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »