Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2025  >  Prosinec  >  Majestátní Geminidy z Jizerských hor

Česká astrofotografie měsíce - Prosinec 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Majestátní Geminidy z Jizerských hor

Uznání a copyright: Daniel Kurtin (http://)

Popis:

Geminidy jsou nejbohatším meteorickým rojem roku a svého maxima dosahují kolem 14. prosince. Toto období bývá často chladné a zatažené, což pozorování meteorů značně ztěžuje, někdy jej dokonce zcela znemožňuje. Letos však panovaly noc před maximem mimořádně příznivé podmínky, a proto jsem se rozhodl této příležitosti využít a vyrazit do Jizerských hor na severu České republiky.

Výsledkem je rozsáhlé panorama složené z dvaceti čtyř polí, přičemž každé z nich je stacknuté z pěti jednotlivých expozic. I díky nadprůměrně tmavé obloze způsobené nízkou oblačností v nižších polohách se nakonec podařilo zachytit zimní noční oblohu s extrémními detaily.

Na výsledném snímku je celkem 27 meteorů roje Geminid, které se podařilo zaznamenat během tří hodin. Obloha je dále protkána množstvím červených mlhovin, jež jsou pro lidské oko neviditelné a lze je odhalit pouze pomocí citlivé techniky. Díky dlouhým expozičním časům je rovněž patrný jev známý airglow — přirozené slabé světélkování horních vrstev atmosféry. Popředí snímku, připomínající severské scenérie Švédska či Kanady, tvoří zamrzlý rybník obklopený lesem. Snad jen ten sníh chybí...

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Blatný rybník

Datum pořízení: 12.12.2025

Optika: Sigma 28 mm f/1.4

Montáž: žádná

Snímač: Canon EOS 6D (modifikovaný)

Zpracování:

Na focení meteorů byly použity dvě sestavy: Canon EOS 6D mod + Sigma 28 mm f/1.4 Art, Canon EOS 760D + Tamron 17-50 mm f/2.8

Podklad: 24 panelů
Každý panel: 5x10s, f/1.8, ISO 3200

Stacknuto v Sequatoru, panorama složené v ICE, pokročilé úpravy ve Photoshopu. Nakonec byly ručně přidány meteory, rovněž ve Photoshopu.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »