Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2009  >  Březen  >  NGC 2237 - emisní mlhovina Rosette

Česká astrofotografie měsíce - Březen 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 2237 - emisní mlhovina Rosette

Uznání a copyright: Martin Zelenka (37let)

Popis: Foceno dírou mezi mraky za houstnoucího mlžného oparu a svitu Měsíce.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Havlíčkův Brod

Datum pořízení: 21.3.2009 (cca. 20:12 - 21:35 SEČ)

Optika: Objektiv: SW 80/600 ED PRO + reduktor Vixen 0,67x. Montáž: CG5 GOTO ADV, Fotoaparát: Modif. Canon EOS 350D (Baader ACF klip v.v.) + Baader UHC-S. Pointace: VOD Newton 170/1000 + Watec

Zpracování: Adobe DNG Converter, SubRaw, DeepSkyStacker, Photoshop

Postup: Expozice: 12x300 sec, ISO 1600.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »