Česká astrofotografie měsíce - Srpen 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

LBN 468

Uznání a copyright: Lukáš Kolář

Když jsem se poprvé podíval na Mléčnou dráhu s pomocí dalekohledu, zatajil se mi dech. To obrovské množství hvězd, při kterém si člověk uvědomí svoji nicotnost, je ohromující. Snímky z těchto oblastí kolem galaktické roviny, jako například oblast v Kefeovi zvolená autorem, budou vždy výjimečné. Nejde však jenom o počet hvězd, tyto oblasti jsou bohaté na zajímavé objekty, od otevřených hvězdokup až po prachové či temné mlhoviny. Dlouhou dobu záběry těchto podivuhodných objektů byly spíše záležitostí těch největších dalekohledů profesionálních astronomů. Netušil jsem, jak brzo se mi dostanou do ruky snímky, které se těm "profesionálním" v mnohém vyrovnají. Díky autorovi se na fotografii můžeme kochat roztodivnými tvary temných mlhovin, hustých oblastí mezihvězdného prachu a plynu, které zakrývají části dominantní reflexní mlhoviny, katalogově označované jako LBN 468.

Na tomto nádherném záběru z hlubin vesmíru toho však můžeme nalézt mnohem více. Nedíváme se totiž na mrtvou oblast, ale na aktivní oblast, kde vznikají nové hvězdy. Pokud se pozorně podíváme na horní část reflexní mlhoviny, nemůže naší pozornosti uniknout nápadná drobounká temná mlhovina, na jejímž konci se nachází slabá proměnná hvězda PV Cep. U této hvězdy se nachází drobná bipolární mlhovina, která byla objevena teprve v roce 1977 a je známa také pod označením "Gyulbudaghianova" mlhovina. Hnacím motorem této mlhoviny je rázová vlna z jetů generovaných smršťující se protohvězdou PV Cep v jejím centru. Díky této interakci mění mlhovina viditelně svůj tvar a je proto středem pozornosti astrofyziků. Pohledem na tuto proměnnou hvězdu máme jedinečnou možnost sledovat proměnu mezihvězdné hmoty v hvězdu, okamžiky hvězdného stvoření, v takříkajíc přímém přenosu.

Závěrem zbývá poděkovat autorovi tohoto krásného snímku, na který bych se vydržel dívat velmi dlouho, za jeho píli a úsilí. Právem tento snímek zvítězil, blahopřejeme.

Technické údaje a postup:

Datum pořízení: 20.,23. a 24. 8.2009

Optika: refraktor William Optics FLT 98 APO Alu s 3" WO rovnačem, s automatickým filtrovým kolem, 2" filtry Baader LRGB na monochromatickou 9Mpix. ccd kameru QHY9.Pointace provedena přes Equinox 80 ED s QHY5 ccd kamerou v PHD guiding na montáži EQ6 SkyScan.

Zpracování: Výsledné zpracování bylo v MaximuDL, Registaru a Photoshopu. Snímky byli zkalibrovány, zregistrovány a výsledné doladění v podobě zatahání za křivky

Postup: výsledné expozice dosáhly 15 hodin, přesněji: 720:60:60:60 minut v režimu LRGB. Foceno vždy od cca 22hod. SELČ.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »