Česká astrofotografie měsíce - Srpen 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

LBN 468

Uznání a copyright: Lukáš Kolář

Když jsem se poprvé podíval na Mléčnou dráhu s pomocí dalekohledu, zatajil se mi dech. To obrovské množství hvězd, při kterém si člověk uvědomí svoji nicotnost, je ohromující. Snímky z těchto oblastí kolem galaktické roviny, jako například oblast v Kefeovi zvolená autorem, budou vždy výjimečné. Nejde však jenom o počet hvězd, tyto oblasti jsou bohaté na zajímavé objekty, od otevřených hvězdokup až po prachové či temné mlhoviny. Dlouhou dobu záběry těchto podivuhodných objektů byly spíše záležitostí těch největších dalekohledů profesionálních astronomů. Netušil jsem, jak brzo se mi dostanou do ruky snímky, které se těm "profesionálním" v mnohém vyrovnají. Díky autorovi se na fotografii můžeme kochat roztodivnými tvary temných mlhovin, hustých oblastí mezihvězdného prachu a plynu, které zakrývají části dominantní reflexní mlhoviny, katalogově označované jako LBN 468.

Na tomto nádherném záběru z hlubin vesmíru toho však můžeme nalézt mnohem více. Nedíváme se totiž na mrtvou oblast, ale na aktivní oblast, kde vznikají nové hvězdy. Pokud se pozorně podíváme na horní část reflexní mlhoviny, nemůže naší pozornosti uniknout nápadná drobounká temná mlhovina, na jejímž konci se nachází slabá proměnná hvězda PV Cep. U této hvězdy se nachází drobná bipolární mlhovina, která byla objevena teprve v roce 1977 a je známa také pod označením "Gyulbudaghianova" mlhovina. Hnacím motorem této mlhoviny je rázová vlna z jetů generovaných smršťující se protohvězdou PV Cep v jejím centru. Díky této interakci mění mlhovina viditelně svůj tvar a je proto středem pozornosti astrofyziků. Pohledem na tuto proměnnou hvězdu máme jedinečnou možnost sledovat proměnu mezihvězdné hmoty v hvězdu, okamžiky hvězdného stvoření, v takříkajíc přímém přenosu.

Závěrem zbývá poděkovat autorovi tohoto krásného snímku, na který bych se vydržel dívat velmi dlouho, za jeho píli a úsilí. Právem tento snímek zvítězil, blahopřejeme.

Technické údaje a postup:

Datum pořízení: 20.,23. a 24. 8.2009

Optika: refraktor William Optics FLT 98 APO Alu s 3" WO rovnačem, s automatickým filtrovým kolem, 2" filtry Baader LRGB na monochromatickou 9Mpix. ccd kameru QHY9.Pointace provedena přes Equinox 80 ED s QHY5 ccd kamerou v PHD guiding na montáži EQ6 SkyScan.

Zpracování: Výsledné zpracování bylo v MaximuDL, Registaru a Photoshopu. Snímky byli zkalibrovány, zregistrovány a výsledné doladění v podobě zatahání za křivky

Postup: výsledné expozice dosáhly 15 hodin, přesněji: 720:60:60:60 minut v režimu LRGB. Foceno vždy od cca 22hod. SELČ.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 C2 (ATLAS).

Snímek komety C/2023 C2 (ATLAS). Měřítko snímku je 2.2"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 3.387 au, od Slunce 3.332 au. Jasná hvězda vpravo nahoře je iota And a její jasnost se uvádí 4.29mag

Další informace »