Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2006

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M27

Uznání a copyright: Pavel Cagaš, Pert Cagaš (http://www.zas.cz/ccd)

Když francouzský astronom Charles Messier v 18. století při hledání komet a následném sestavování katalogu objektů, které skutečně kometami nejsou, přiřadil mlhavému obláčku, který pozoroval v souhvězdí Lištičky číslo 27 jistě netušil, že se stane jedním z nejvíce fotografovaných objektů amatérské astronomie. Tato velká mlhovina s průměrem nejjasnější části 6 obloukových minut a hvězdnou velikostí 7,4 mag láká mnoho pozorovatelů a fotografů noční oblohy.

Mlhovina M27, známá pod lidovým jménem "Činka" představuje vnější vrstvy hvězdné atmosféry odhozené do vesmíru umírající hvězdou, která již ve svém jádře vypotřebovala většinu jaderného paliva. Zbytek hvězdy, extrémne horký bílý trpaslík s teplotou okolo 85 000, se nachází uprostřed 1200 světelných let vzdálené mlhoviny.

Pořídit hezký portrét této, velkou rychlostí se rozpínající mlhoviny se stářím okolo 4000 roků, není ale vůbec jednoduché. Při jejím fotografování sice nemusíme podupávat okolo dalekohledu ve sněhu a mrazu, naopak můžeme využít teplých letních nocí, ale bojujeme s jinými nepřáteli. Noci jsou krátké a na konci června dokonce ani pravá astronomická noc nenastává. Fotograf tak musí zápasit nejen s neposednými fotony pouličních lamp, ale i se září rozptýleného slunečního světla, které mu skrývají slabé okrajové partie mlhoviny. Další problém nastává paradoxně díky velmi příznivé poloze objektu vysoko nad obzorem. Objektivy dalekohledů i fotoaparátů se silně rosí a kazí obraz fotografovaného objektu.

A tak musíme poděkovat Pavlu a Petru Cagašovým, že zamířili dalekohledy zlínské hvězdárny k této planetární mlhovině, která s planetami nemá nic společného, a pořídili pro sebe i pro nás její krásnou podobiznu.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna Zlín

Datum pořízení: v noci z 20. na 21. června 2006

Optika: 27cm f/8 Newton hvězdárny ve Zlíně. Vzhledem k absenci autopointace a limitům mechniky montáže byly všechny snímky skládány z jednotlivých expozic dlouhých 30s.

Snímač: Prototyp CCD kamery G2CCD-1600 s CCD čipem KAF-1603ME, vybaveným LRGB filtry Astronomik CCD Type II v interním karuselu.

Zpracování:

Jednotlivé 30s dlouhé dílčí expozice pro každou barvu byly kalibrovány, registrovány a sečteny v programu SIMS a následně exportovány do formátu PNG. Jasová složka M27 byla mírně zaostřena filtrem "neostrá maska" o poloměru 2 pixely. V rámci exportu 16-bit snímku do 8-bitové podoby byl u každé složky nastaven stretch a jasová škála byla upravena nelineární gama funkcí. Výsledný snímek byl z jednotlivých LRGB komponent složen do barevného snímku v programu Adobe Photoshop 7.0 CE

Postup:

Expozice M27 je (L/R/G/B) 4,5/8/7/10 minut.

Jasová složka M27 byla mírně zaostřena filtrem "neostrá maska" o poloměru 2 pixely. V rámci exportu 16-bit snímku do 8-bitové podoby byl u každé složky nastaven stretch a jasová škála byla upravena nelineární gama funkcí. Výsledný snímek byl z jednotlivých LRGB komponent složen do barevného snímku v programu Adobe Photoshop 7.0 CE.

 

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »