Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2006

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M27

Uznání a copyright: Pavel Cagaš, Pert Cagaš (http://www.zas.cz/ccd)

Když francouzský astronom Charles Messier v 18. století při hledání komet a následném sestavování katalogu objektů, které skutečně kometami nejsou, přiřadil mlhavému obláčku, který pozoroval v souhvězdí Lištičky číslo 27 jistě netušil, že se stane jedním z nejvíce fotografovaných objektů amatérské astronomie. Tato velká mlhovina s průměrem nejjasnější části 6 obloukových minut a hvězdnou velikostí 7,4 mag láká mnoho pozorovatelů a fotografů noční oblohy.

Mlhovina M27, známá pod lidovým jménem "Činka" představuje vnější vrstvy hvězdné atmosféry odhozené do vesmíru umírající hvězdou, která již ve svém jádře vypotřebovala většinu jaderného paliva. Zbytek hvězdy, extrémne horký bílý trpaslík s teplotou okolo 85 000, se nachází uprostřed 1200 světelných let vzdálené mlhoviny.

Pořídit hezký portrét této, velkou rychlostí se rozpínající mlhoviny se stářím okolo 4000 roků, není ale vůbec jednoduché. Při jejím fotografování sice nemusíme podupávat okolo dalekohledu ve sněhu a mrazu, naopak můžeme využít teplých letních nocí, ale bojujeme s jinými nepřáteli. Noci jsou krátké a na konci června dokonce ani pravá astronomická noc nenastává. Fotograf tak musí zápasit nejen s neposednými fotony pouličních lamp, ale i se září rozptýleného slunečního světla, které mu skrývají slabé okrajové partie mlhoviny. Další problém nastává paradoxně díky velmi příznivé poloze objektu vysoko nad obzorem. Objektivy dalekohledů i fotoaparátů se silně rosí a kazí obraz fotografovaného objektu.

A tak musíme poděkovat Pavlu a Petru Cagašovým, že zamířili dalekohledy zlínské hvězdárny k této planetární mlhovině, která s planetami nemá nic společného, a pořídili pro sebe i pro nás její krásnou podobiznu.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna Zlín

Datum pořízení: v noci z 20. na 21. června 2006

Optika: 27cm f/8 Newton hvězdárny ve Zlíně. Vzhledem k absenci autopointace a limitům mechniky montáže byly všechny snímky skládány z jednotlivých expozic dlouhých 30s.

Snímač: Prototyp CCD kamery G2CCD-1600 s CCD čipem KAF-1603ME, vybaveným LRGB filtry Astronomik CCD Type II v interním karuselu.

Zpracování:

Jednotlivé 30s dlouhé dílčí expozice pro každou barvu byly kalibrovány, registrovány a sečteny v programu SIMS a následně exportovány do formátu PNG. Jasová složka M27 byla mírně zaostřena filtrem "neostrá maska" o poloměru 2 pixely. V rámci exportu 16-bit snímku do 8-bitové podoby byl u každé složky nastaven stretch a jasová škála byla upravena nelineární gama funkcí. Výsledný snímek byl z jednotlivých LRGB komponent složen do barevného snímku v programu Adobe Photoshop 7.0 CE

Postup:

Expozice M27 je (L/R/G/B) 4,5/8/7/10 minut.

Jasová složka M27 byla mírně zaostřena filtrem "neostrá maska" o poloměru 2 pixely. V rámci exportu 16-bit snímku do 8-bitové podoby byl u každé složky nastaven stretch a jasová škála byla upravena nelineární gama funkcí. Výsledný snímek byl z jednotlivých LRGB komponent složen do barevného snímku v programu Adobe Photoshop 7.0 CE.

 

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »