Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2011  >  Září  >  Mléčná dráha nad Bítovem

Česká astrofotografie měsíce - Září 2011

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mléčná dráha nad Bítovem

Uznání a copyright: Pavel Karas (27 let)

Popis: Postup při zpracování: 1. Snímky jsem nejprve „vyvolal“ v Adobe Bridge prostřednictvím Camera RAW do 16bitových TIFF souborů. Předběžně jsem vyvážil barvy a potahal za křivky pro zvýraznění tmavých partií. 2. Jednotlivé pětice expozic jsem zregistroval a složil v DeepSkyStackeru. Zkoušel jsem v něm zpracovávat přímo RAW soubory, ale nebyl jsem příliš spokojen s výsledkem, proto jsem nakonec zvolil postup s mezikrokem 1. Nicméně není to příliš exaktní metoda (Adobe Camera RAW je černá skříňka) a nepochybně existují lepší postupy. 3. Zregistrované snímky jsem složil v Huginu. Pro výsledný obrázek jsem zvolil stereografickou projekci, tak, aby horizont zůstal rovný. Mléčná dráha se tak zatočila do oblouku, neboť při projekci tak velké části nebeské sféry na dvojrozměrnou plochu snímku nelze promítnout všechny linie, které se nám zdají na obloze rovné, do přímek. Nicméně tato projekce se mně osobně líbí víc než klasické rybí oko, kdy zůstává rovná Mléčná dráha a zatáčí se horizont. Je ovšem pravda, že na krajích snímku dochází ke značnému protažení, což je vidět zejména na souhvězdí Hadonoše 4. Finální úpravy jsem provedl ve Photoshopu, jmenovitě ztlumení gradientu u obzoru (nebylo to však tolik potřeba), dovyvážení barev, úprava křivek a zvýraznění Mléčné dráhy. K posledně jmenované operaci používám trik, kdy si výsledný obrázek vložím do duplicitní vrstvy, které nastavím překrytí „měkké světlo“ (soft light) a pak ji zesvětlím pomocí úrovní a rozmažu Gaussovským rozmazáním. Poloměr rozmazání by měl odpovídat velikosti struktur, které chceme na snímku zvýraznit. Nakonec vrstvu částečně zprůhledním, aby efekt nebyl silnější, než by bylo žádoucí. Další informace: http://www.astronomie.cz/2011/09/mlecna-draha-nad-bitovem/

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Bítov

Datum pořízení: 25. srpna 2011 22:16 až 22:47 LSEČ

Optika: Canon EOS 50D, Tokina 11-16/2.8, stativ

Zpracování: Adobe Photoshop + Bridge CS3, DeepSkyStacker, Hugin

Postup: Panorama 8 snímků na výšku, ohnisko 11 mm, clona 2.8, ISO 3200, každý snímek exponován 5 × 30 s

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »