Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2011  >  Září  >  Mléčná dráha nad Bítovem

Česká astrofotografie měsíce - Září 2011

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mléčná dráha nad Bítovem

Uznání a copyright: Pavel Karas (27 let)

Popis: Postup při zpracování: 1. Snímky jsem nejprve „vyvolal“ v Adobe Bridge prostřednictvím Camera RAW do 16bitových TIFF souborů. Předběžně jsem vyvážil barvy a potahal za křivky pro zvýraznění tmavých partií. 2. Jednotlivé pětice expozic jsem zregistroval a složil v DeepSkyStackeru. Zkoušel jsem v něm zpracovávat přímo RAW soubory, ale nebyl jsem příliš spokojen s výsledkem, proto jsem nakonec zvolil postup s mezikrokem 1. Nicméně není to příliš exaktní metoda (Adobe Camera RAW je černá skříňka) a nepochybně existují lepší postupy. 3. Zregistrované snímky jsem složil v Huginu. Pro výsledný obrázek jsem zvolil stereografickou projekci, tak, aby horizont zůstal rovný. Mléčná dráha se tak zatočila do oblouku, neboť při projekci tak velké části nebeské sféry na dvojrozměrnou plochu snímku nelze promítnout všechny linie, které se nám zdají na obloze rovné, do přímek. Nicméně tato projekce se mně osobně líbí víc než klasické rybí oko, kdy zůstává rovná Mléčná dráha a zatáčí se horizont. Je ovšem pravda, že na krajích snímku dochází ke značnému protažení, což je vidět zejména na souhvězdí Hadonoše 4. Finální úpravy jsem provedl ve Photoshopu, jmenovitě ztlumení gradientu u obzoru (nebylo to však tolik potřeba), dovyvážení barev, úprava křivek a zvýraznění Mléčné dráhy. K posledně jmenované operaci používám trik, kdy si výsledný obrázek vložím do duplicitní vrstvy, které nastavím překrytí „měkké světlo“ (soft light) a pak ji zesvětlím pomocí úrovní a rozmažu Gaussovským rozmazáním. Poloměr rozmazání by měl odpovídat velikosti struktur, které chceme na snímku zvýraznit. Nakonec vrstvu částečně zprůhledním, aby efekt nebyl silnější, než by bylo žádoucí. Další informace: http://www.astronomie.cz/2011/09/mlecna-draha-nad-bitovem/

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Bítov

Datum pořízení: 25. srpna 2011 22:16 až 22:47 LSEČ

Optika: Canon EOS 50D, Tokina 11-16/2.8, stativ

Zpracování: Adobe Photoshop + Bridge CS3, DeepSkyStacker, Hugin

Postup: Panorama 8 snímků na výšku, ohnisko 11 mm, clona 2.8, ISO 3200, každý snímek exponován 5 × 30 s

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »