Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2012  >  Duben  >  Celodenní keogram

Česká astrofotografie měsíce - Duben 2012

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Celodenní keogram

Uznání a copyright: Tomáš Tržický, Lukáš Ronge

Popis:

Zpracovaný obraz je složen ze sekvence statických záběrů z webové kamery na Luční boudě pořízených v každou minutu během 7. března 2012. Snímek je složen z tenkých svislých výseků z jednotlivých záběrů, které jsou postupně vybírány ve směru X-ové souřadnice s narůstajícím časem (zleva doprava). Výsledkem je obraz zachovává objekty ve scéně, přes které přechází časový sled výseků jednotlivých záběrů. Z jednoho snímku tak lze v hrubých rysech odhadnout, jaký byl vývoj počasí, kdy během dne svítilo Slunce, poměr délky dne a noci atd. Na první pohled spíše krajinářský snímek tak odhaluje řadu astronomických informací. Záběr směřuje k východu. Jak vidno, nevýrazná oblačnost se začala formovat až odpoledne, a proto lze vidět stáčení stínů během dne. Poměr délky noci a dne je téměř vyrovnaný, protože záběry byly pořízeny nedlouho před jarní rovnodenností. Měsíc byl pouze 1 den před úplňkem, proto jsou i noční záběry osvětleny a jeho vycházející kotouč je zachycen jako světlý segment v horní pravé části obrazu. Zjevná dělení zhruba v 1. a 3. čtvrtině obrazu jsou pak výsledkem přechodu z pevně nastavené noční expozice na automatickou expozici během dne. A konečně krátké tmavé čárky ve spodní části představují výseky ze záběrů, na kterých se vyskytovali turisté (viz http://ukazy.astro.cz/tmp/20120307_Snezka_day.jpg).

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Luční bouda, Krkonoše

Datum pořízení: 7.3.2012, 00:00 - 23:59 hod. SEČ

Optika: HDCam 4.0Mpx

Montáž: Stěna Luční boudy

Snímač: 4.0Mpx

Zpracování:

Výsledný snímek (jde o obdobu keogramu, viz http://www.ava.fmi.fi/MIRACLE/ASC/asc_keo_00.shtml) byl vytvořen ze 1440 jednotlivých záběrů stejné scény. Tenké proužky z jednotlivých záběrů prostupují obrazem tak, že nejstarší část (z 00:00 hod.) se nachází zcela vlevo, dále následují další výseky; polední část je uprostřed, poslední část záběru z 23:59 pak zcela vpravo. Všechny jednotlivé záběry webové kamery sítě HumlNet poskytl Lukáš Ronge. Výsledný obraz zpracoval Tomáš Tržický. Úmornou práci skládání výsledného obrazu jsem svěřil vlastnoručně napsanému skriptu v PHP.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »