okolí hvězdy Antares v souhvězdí Štíra

Uznání a copyright: Dalibor Hanžl

Když jsem před několika lety obdivoval poprvé nádherné snímky pořízené Hubbleovým teleskopem, nevycházel jsem z údivu nad krásou barevného vesmíru. Nyní na mne z monitoru do tmy svítí vítězný snímek říjnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. Až neskutečně barevné mlhoviny obklopující hvězdu Antares, které na čip digitálního fotoaparátu zachytil Dalibor Hanžl, mne přivádějí k podobnému úžasu.

Jak takové barvy mohou ve vesmíru vůbec vzniknout? Červený veleobr Antares, téměř 20-krát hmotnější a 700-krát větší než naše Slunce, dává vznik žlutooranžové barvě okolních mračen. Modré reflexní mlhoviny vznikají naopak rozptylem světla hvězd na mračnech prachových. A svit červeného plynného mračna, obklopující hvězdu sigma Štíra, vzniká díky vybuzení jeho atomů ultrafialovým světlem hvězdy. A do hry ještě vstupují prachová mračna, která leží mezi námi a celým komplexem a některé jeho části zastiňují za vzniku úžasných temných kanálů. Ale nejen různě barevný plyn a prach můžeme na snímku obdivovat. Roztřepaný chomáček, ležící mezi Antarovým nažloutlým mračnem a červenavě zářícím oblakem okolo sigmy Štíra, je kulová hvězdokupa M4. Ta se svou vzdáleností 7500 světelných let však leží více než 14-krát dále než 520 světelných let vzdálený Antares.

A tak můžeme poděkovat Daliboru Hanžlovi, že nám přinesl tento krásný barevný pohled do hlubin vesmíru. O to víc, že to může být i pohled poslední. Obří Antares se totiž v nejbližší době chystá zahynout v obrovské explozi. Ale kdy přesně, to se musíme nechat překvapit.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Roque de los Muchachos, La Palma

Datum pořízení: 20. 9. 2006, 20h24m UT

Optika: Sonnar 3.5/135mm

Montáž: GS 280 s pohonem

Snímač: Canon EOS 20Da

Zpracování:

Složení a základní zpracování (flat-field, dark-frame) provedeno v programu IRIS, finální úprava ve Photoshopu.

Postup:

Fotoaparátem Canon EOS 20Da, při citlivosti 800ASA, pořízeno jedenáct 4-min snímků