Úvodní strana  >  Novinky  >  Hledání nové fyziky
Vytisknout novinku

Hledání nové fyziky

HLEDÁNÍ NOVÉ FYZIKY TEORIE STRUN, ČERNÉ DÍRY, MODERNÍ KOSMOLOGIE A VELKÉ SJEDNOCENÍ Existuje mnoho fundamentálních otázek ohledně našeho vesmíru, na které není současná fyzika schopna odpovědět. Obraz světa, který jsme do dnešní doby byli schopni složit, vykazuje mnohé nedostatky a podivnosti, které jednoho dne budeme – doufejme – schopni vysvětlit. Leží před námi ale spousta těžkých otázek, na jejichž vyřešení bude věda muset vynaložit nemalé úsilí – to vše navíc za předpokladu, že nám to přírodní zákony vůbec dovolí. Na druhou stranu jsme si alespoň vědomi toho, že naše poznání světa není úplné a současně již také tušíme, že právě nyní stojíme na samotném prahu zásadních vesmírných objevů...

Hvězdárna a planetárium Brno Kraví hora 2, 616 00 Brno-střed www.hvezdarna.cz 2. 11. 2017, 18:00 HLEDÁNÍ NOVÉ FYZIKY/PROLOG Ing. Michal Malinský, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova Ústav částicové a jaderné fyziky Mgr. Martin Schnabl, Ph.D. Fyzikální ústav AV ČR Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics (CEICO) prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, Ústav fyziky Je to obrovský úspěch lidského ducha – na jedné straně jsme schopni detailně popsat nepředstavitelně malinký svět elementárních částic a základních sil, který mezi nimi působí, na straně druhé nesmírně obrovský prostor našeho kosmu, který měl počátek v události jménem Velký třesk před 13,7 miliardami let. Teorie, která popisuje svět mikrosvěta, se nazývá Standardní model elementárních částic – teorie, která dosáhla mnoha grandiózních výsledků. Avšak zdá se, že i tento model není zcela úplný a očividně vykazuje mnoho podivných nedostatků. Velkou neznámou je také to, jak sjednotit kvantovou mechaniku – tedy svět malých měřítek – s obecnou teorií relativity? Na tuto – na první pohled neřešitelnou – otázku se rozhodla najít odpověď tzv. teorie strun, která za nejmenší stavební kameny přírody nepovažuje částice, ale jednorozměrné vibrující struny. Nakolik je ale tato myšlenka vůbec reálná? A podaří se nám někdy například najít odpověď na palčivou otázku, co tvoří tzv. temnou hmotu? 9. 11. 2017, 18:00 From String Theory to Black Holes Rennan L. Jusinskas, Ph.D. Orestis Vasilakis, Ph.D. Fyzikální ústav AV ČR Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics (CEICO) Physicists have longed for a unified theory of nature for a long time. Currently, our best candidate is string theory. Could it be that the fundamental particles of our universe are just tiny vibrating strings? In the first talk, we will see some basic structures of (super)strings and try to grasp how quantum mechanics and gravity can be put together. In this context, black holes are fascinating laboratories. In the second talk we will focus on black holes and their puzzling features. Are they really black? What is inside them and what happens if we fall in? We will see how string theory comes to help and present some of the modern proposals for the resolution of the information paradox. 23. 11. 2017, 18:00 Modern Cosmology: From the Big Bang to the Future Dr. Alexander Vikman Dr. Ignacy Sawicki Fyzikální ústav AV ČR Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics (CEICO) Humanity is in the middle of a great project to map all of the visible Universe. Cosmologists Ignacy Sawicki and Alex Vikman will discuss what we have learned so far: how large the Universe is, how and why it evolves, and how we know all this. They will also discuss the remaining great mysteries: what the Universe is made of, where it comes from and what its future is. Big part of our Universe is still a black box, its secrets waiting to be unlocked... 30. 11. 2017, 18:00 Vládnou vesmíru neznámé síly? Ing. Helena Kolešová, Ph.D. Ing. Michal Malinský, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova Ústav částicové a jaderné fyziky Zapomeneme-li na okamžik na gravitaci, vládnou světu elementárních částic tři základní interakce: elektromagnetická síla, která udržuje záporně nabité elektrony na stabilních “orbitách” v atomech, a je tak zodpovědná za veškerou rozmanitost živé i neživé přírody kolem nás, silná jaderná síla, jež drží pohromadě kladně nabitá atomová jádra, a nakonec tzv. slabá jaderná síla, která má naopak na svědomí přirozenou nestabilitu neutronů, tedy jejich základních jednotek. Lze si však představit, že by tyto tři interakce, na první pohled tak odlišné, mohly byt ve skutečnosti různými projevy jediné fundamentální sily? Existuji pro takovou představu i jiné než pouze estetické důvody? Jaké další vlastnosti by takováto “jednotná” interakce mohla mít a lze ji vůbec pozorovat?

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »