Přehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2016. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce jsou na západě Venuše, Merkur a Jupiter. Na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. ISS se dočkala nového dokovacího adaptéru a my ji můžeme vidět na večerní obloze. SpaceX provedla významný test již jednou použitého prvního stupně rakety Falcon 9.
Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2011. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer končí viditelnost Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter. Přidává se k němu Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Na Slunci jsou skvrny. Pokračují ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou večer nad jihem, Mars nízko nad východem. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši. Aktivita Slunce je nízká. V uplynulém týdnu se úspěšně vrátila do služby raketa Vega a s pomocí českého adaptéru vypustila 53 malých družic. V týdnu proběhly dva úspěšné starty a přistání rakety Falcon 9. SpaceX také provedla druhý úspěšný skok prototypu Starship. Proběhl také test motoru SLS na tuhé palivo a Čína testuje miniraketoplán. Před 50 lety odstartovala k Měsíci Luna 16 a přivezla z povrchu vzorky. Před 45 lety startoval k Marsu Viking 2.
Přehled událostí na obloze od 7. 9. do 13. 9. 2015. Měsíc bude kolem novu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Během noci jsou vidět planety Uran a Neptun. Ráno je vidět Venuše a Mars. Aktivita Slunce byla velmi nízká. Vesmírná stanice má dočasně devítičlennou posádku.
Přehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Po západu Slunce jsou nad západním obzorem Venuše, Merkur a Jupiter, na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Chystá se další start rakety Falcon 9.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 8. do 5. 9. 2021. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Za soumraku je nad západem jasná planeta Venuše, během noci poblíž jihu září výrazný Jupiter a vpravo od něj Saturn. Pomalu se můžeme rozloučit s krásnými oblastmi Mléčné dráhy ve Střelci a vyhlížet začneme zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce se zvýšila, jsou vidět i skvrny. Výstup na ISS byl odložen pro drobnou zdravotní indispozici amerického astronauta. Čínské vozítko Ču žung na Marsu splnilo základní misi. Před 35 lety přistála na Marsu sonda Viking 2.
Přehled událostí na obloze od 29. 8. do 4. 9. 2016. Měsíc bude v okolí novu. I po těsné konjunkci jsou ještě nízko na západě vidět planety Jupiter a Venuše. Večer na jihozápadě jsou nízko nad obzorem také Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Juno se opět protáhla kolem Jupiteru. Raketa Falcon 9 se chystá k dalšímu startu.
Mapa oblohy 31. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 29. 8. do 4. 9. 2011. Měsíc po novu bude vidět koncem týdne. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars. Venuše ještě prochází v blízkosti Slunce. Dobře viditelná je kometa Garradd. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
