Mapa oblohy 25. ledna 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2012. Měsíc po novu je dobře viditelný večer. Po západu Slunce panuje na obloze Venuše a Jupiter, zlepšuje se i viditelnost Marsu. Druhá polovina noci připadá na Saturn. Přelety stanice ISS uvidíme ráno. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. ledna 2012 v 18:00 SEČ.
Duben je tradičně vnímán jako měsíc kosmonautiky a proto bude věnován také půlkulatému výročí letu Jurije Alexejeviče Gagarina. Jako úvodní téma si připomeneme sté výročí narození Virgila Grissoma, spolu s ním se vypravíme na dvě kosmické mise po kterých následovala tragická nehoda na lodi Apollo 1. Je velmi pravděpodobné, že nebýt této tragédie, byl by prvním člověkem na Měsíci právě on. Spolu se sovětskými sondami Luna 10 a Vega 1 navštívíme Měsíc a kometu, také zmíníme další milník cesty sondy New Horizons. Na závěr se podíváme k Venuši spolu se sondou Venus Express a navštívíme kosmickou stanic Mir, kterou rozšíří blok Priroda.
Na pátek 27. ledna 1967 se chystá komplexní nácvik předstartovních operací první mise ambiciózního amerického programu Apollo. Během původně plánované 3,5 hodinové zkoušky má tříčlenná posádka Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee vyzkoušet velké množství předstartovních činností tak, jak jsou rozepsané pro skutečný start 21. února 1967. Ale od samého počátku nejde v ten den nic dobře. V kabině je cítit nepříjemný zápach, spojení s řídícím centrem i techniky před kabinou vypadává, jednotlivé aktivity trvají výrazně déle, než se počítalo. Až se najednou v 18 hodin a 31 minut místního času ozve z kabiny kosmické lodě Apollo zoufalý výkřik: „Je tady ošklivý oheň!“. Prudký požár v kabině naplněné čistým kyslíkem nedává posádce čas k téměř žádné akci. Po pouhých 18 sekundách od okamžiku prvního výkřiku se už z kabiny nikdo neozývá. Posádka je v bezvědomí a po několika dalších sekundách všichni tři kosmonauté umírají…
Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.
Česká kosmická kancelář přeje všem zájemcům o kosmonautiku a moderní vědu a techniku šťastnou a klidnou cestu rokem 2017! A rovnou se pojďme podívat na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku, do kterých se můžete zapojit. Nebudou chybět ani přednášky o významných událostech, kterou například byla 27. ledna 1967 tragická událost mise Apolla 1.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
