Úvodní  >  Související stránky k článku Jak pozorovat blesky v horních vrstvách atmosféry

Související stránky k článku Jak pozorovat blesky v horních vrstvách atmosféry

Martin PopekÚkazy

Pozorování nadoblačných blesků typu Tygří Elfové (Tiger Elves) z observatoře Nýdek

Podobně jako noční svítící oblaka jsou často doménou pozorování astronomů, také u nadoblačných blesků jsme si již zvykli, že jsou k vidění pomocí citlivých kamer vhodných i třeba na sledování meteorů. Proto dnes děláme výjimku v čistě astronomickém zpravodajství a v článku Martina Popka se podíváme na vzácný úkaz ve vysoké atmosféře – tygří elfy. Tato zvláštní odrůda nadoblačných blesků typu ELVES byla objevena až v roce 2013. Jak už název napovídá, úkaz na první pohled vypadá jako obloha zasažená tygřími drápy. Vodorovné čáry jsou vlastně hustotní vlny v atmosféře. Tzv. atmosférické gravitační vlny jsou viditelné buď díky světelnému záření atmosféry (airglow), nebo jako v případě tygřích elfů díky silnému blesku provázenému obřím světelným kruhem – elfem. 

Daniel ŠčerbaÚkazy

„Manuál na skřítky“

Bouřková sezóna v roce 2017 byla po celé Evropě velmi produktivní. V některých případech byly bouře doprovázeny extrémními jevy víc než obvykle. Silné bouře se projevily také na produkci nadoblačných blesků, kterých u nás bylo tento rok zaznamenáno nejvíce v historii. V tomto článku si tak můžeme zodpovědět několik otázek a rad, jak tyto prchavé jevy nejlépe pozorovat.

Rudolf SlošiarÚkazy

Nadoblačné blesky pozorované, nie len v optickej časti spektra, ale aj na rádiových vlnách

Elfovia, Sprity, Trollovia… ako začať? Toto je len niekoľko pomenovaní nadoblačných bleskov, ktorých spoločný akronym je TLE ( Transient Luminous Event ), teda prechodné svetelné udalosti. Opticky boli zaznamenané až v roku 1989 z univerzity v Minnesote, vďaka pokročilej CCD video technike. Niet ale pochýb, že boli pozorované už v dávnych dobách a videli ich, aj keď len na krátky okamih aj naši predkovia no bez riadnej foto alebo video dokumentácie zostávali TLE tajomnými a teoretickými javmi, o ktorých sa len opatrne hovorilo. Otáznik zostáva aj pri pohľade na zadnú stranu medených mincí. Ako sa im podarilo vyraziť ich podobu už niekedy v rokoch 350 až 200 pred naším letopočtom si môžeme zatiaľ len myslieť, no ich vizuálna podoba sa určite zhoduje, už dnes zdokumentovanými TLE

Daniel ŠčerbaÚkazy

Jak se fotografují prchavé nadoblačné blesky?

Prchavé nadoblačné blesky (zkratkou TLE) jsou stále poměrně velkou záhadou. K jejich pochopení může pomoci zejména co nejvíce kvalitních pozorování. Zachytit nadoblačné blesky fotograficky je ale poměrně složitá záležitost, a pokud se k fotografování nepoužívá kamera s PC a programem UFO Capture, jedná se spíše o slepou loterii. Jak tedy uspět při fotografování těchto úkazů?

Martin PopekÚkazy

Tančící skřítci a blesková činnost mateřské bouřky

Red sprites (Červení skřítci) jsou krátké optické emise v mezosféře. Jejich vznik je spjatý s intenzivním troposférickým bleskem typu CG+ nebo IC (blesk s kladným nábojem nebo mezimračný blesk). Skupina Red sprites, v kterých se objevují sprites v rychlém sledu za sebou, některé s výrazným bočním posunutím jeden od druhého, se označuje jako úkaz (skupina) tanečních Red sprites. Pro tyto skupiny je typické postupně se objevující sprites bez výrazného pohybu v lineárním směru. Příčina vzniku je zřejmě v sekvenci více výbojů ze zdrojového troposférického blesku, ale je zde také možnost, že vše způsobí jeden velký CG+ blesk, který čerpá náboj z dalších a dalších částí bouřkového oblaku. Občas tato skupina Red sprites vypadá, jako by cestovala po přímce mezosférou nad bouřkovým systémem. Pravda je, že vzniká podobně jako tančící Red sprites. Lineární uspořádání emisí skřítků pravděpodobně sleduje kanál zdrojového blesku v bouřkovém oblaku.

Martin PopekÚkazy

Bohatá sezóna nadoblačných blesků 2015

Rok 2015 byl bezesporu jeden z nejlepších za posledních pět let, kdy jsou nadoblačné blesky (TLE) systematicky pozorovatelné z ČR. TLE sezónu, podobně jako v roce 2014, zahájil vzácný Elves. Tentokrát nad Polskem v noci 27. dubna. Poslední úkazem byla skupina tančících Red sprites a Sprites halo z MCS bouře dne 3. října nad Jaderským mořem. Celkem se podařilo zachytit 282 TLE z 34 většinou MCS nebo MCC bouří v rozmezí vzdálenost 125-616km. Z celkového počtu bouří jsem vybral patnáct, které byly zajímavé jak vysokou aktivitou, vzácnými úkazy nebo blízkostí samotných Red sprites. Co mě na letošní sezoně nejvíc zaujalo, byl vysoký počet ukázkových Sprites hal. Hala z 13. května byly navíc zcela exotické a hodně unikátní. Vyjímečná byla na počátku srpna bouře nad Slezskem. Severní ze dvou aktivních bouřkových jader vytvořila Jet a to  nejběžnější typ Blue starter.  

Petr HorálekÚkazy

Tajuplní Rudí skřítci opět zachyceni v Česku fotograficky

V noci z 5. na 6. července 2015 se od severozápadu nasouvala přes Německo k českým hranicím silná bouřková masa typu MCS, která pro potěchu všech fotografů přinesla velmi divoké blýskající se scenérie a dovolilal tak vytvořit hned několika unikátním záznamům, nesmírně bodujícím na sociálních sítích. Ostatně úchvatný záběr pořídil Josef Jíra ze Západočeské pobočky ČAS, který si můřete prohlédnout v následujícím článku. Bouřky zasáhly jen západní hranice Česka, což ovšem při jejich síle a kadenci blesků CG+ (tedy blesků mezi mrakem a zemí) dovolilo zaznamenat něco ještě vzácnějšího - jasné nadoblačné blesky typu Red Sprites, tedy lidově česky "Rudé skřítky" nebo "Rudé přízraky".

Martin PopekÚkazy

Pozorování nadoblačných blesků v roce 2012

Red sprites.Autor: Martin PopekNová pozorovací sezóna nadoblačných blesků (TLE) nad střední Evropou se již pomalu přibližuje. Období květen až záři jsou pro zachycení těchto úkazů nejvhodnější, ale jak jsem se přesvědčil v minulé sezoně, jde zachytit TLE i v prosinci. Nad střední Evropou vládne zima, ale je zde možnost zachytit velmi vzdálené TLE z bouří nad jižní Evropou. Největší překážkou v zimním období bývá počasí a letošní zima se v tomto skutečně vyřádila. A jaká byla minulá sezóna? Myslím, že se skutečně vydařila. Kamery zachytily 253 TLE v 38 aktivních bouřkových systémech.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »