Úvodní  >  Související stránky k článku Komety vizuálně v době novu 29. 12. 2016

Související stránky k článku Komety vizuálně v době novu 29. 12. 2016

Marek BielySluneční soustava

Komety vizuálně v době novu 9. 3. 2016

Dne 22. února se Měsíc dostal opět do fáze úplňku. Nyní je však už okolo fáze poslední čtvrti a i nadále "couvá". To samozřejmě zlepšuje pozorovatelnost difúzních objektů, třeba galaxií, mlhovin nebo hvězdokup. Vyzkoušet si v období březnového novu můžete i Messierovský maratón. Zapomínat ale nelze ani na komety, jelikož i ty nám mohou předvést ledacos zajímavého. V aktuální lunaci bychom jich celkem 7 mohli vidět i vizuálně v amatérských dalekohledech s průměrem objektivu do nějakých 40 cm.

Marek BielySluneční soustava

Komety už pro malé dalekohledy okolo novu 8. února 2016

První úplněk roku 2016, ten z 24. ledna, je za námi. Couvající Měsíc opustil večerní nebe a v dalších dnech bude již ve fázi poslední čtvrti, respektive srpku míjet jasné ranní planety. Tím pádem se otevírá stále větší okno v průběhu noci s bezměsíčnou oblohou. Tento stav nahrává pozorování slabých, difúzních objektů, mezi něž řadíme i komety. A jak se jim bude v průběhu února dařit? Celkem 7 by jich mohlo být jasnějších než 15 mag, díky čemuž se dostanou do vizuálního dosahu našich amatérských teleskopů s průměrem objektivu přibližně do 40 cm.

Marek BielySluneční soustava

Komety vizuálně v době novu 10. 1. 2016

Dne 25. prosince nastal poslední úplněk roku 2015. Nyní se náš vesmírný souputník již přesunul do poslední čtvrti, vychází tedy až po půlnoci a my můžeme využít stále déle trvající tmy v průběhu noci. Nejideálnější situace samozřejmě nastane v době kolem 10. ledna, tudíž okolo novu. A které z objektů můžeme za takových podmínek dobře pozorovat? Ty difúzní a slabé, jakými jsou například i komety. Těch uvidíme v první lunaci letošního roku v našich amatérských dalekohledech hned osm.

Marek BielySluneční soustava

Jasné komety - souhrn roku 2015 a výhled na příští rok

Rok 2015 se nám chýlí ke svému konci. Během tohoto roku bylo vidět několik komet, které svojí jasností dovolovaly viditelnost v malých dalekohledech či triedrech. Jedna kometa byla dokonce natolik jasná, že ji bylo možné pozorovat pouhým okem. Článek přináší souhrn jasnějších komet viditelných za uplynulý rok a obsahuje přehled očekávaných komet pro rok 2016. 

Marek BielySluneční soustava

Komety vizuálně v době novu 11. 12. 2015

Úplněk z 25. listopadu je minulostí, Měsíc nyní couvá na ranní oblohu, díky čemuž je jeho osvětlená část stále menší. V závislosti na tom se v těchto dnech začíná otevírat krátké pozorovací okénko na večerní obloze, v němž lze bez rušivého vlivu Měsíce spatřit nejasné, difúzní objekty, jakými jsou třeba i komety. Toto nyní malé okénko za necelé dva týdny pokryje celou astronomickou noc, jelikož Měsíc bude ve fázi kolem novu. V té době pak spatříme celkem 7 komet, které jsou jasnější než 15 mag, a jsou tak ve vizuálním dosahu našich amatérských teleskopů s průměrem objektivu přibližně do 40 cm. Jedna z nich by pak mohla být viditelná dobrým zrakem daleko od měst i pouhýma očima!

Marek BielySluneční soustava

Komety vizuálně v době novu 11. listopadu 2015

Po uplynutí dalšího úplňku, který nastal tentokrát 27. října, se Měsíc postupně přesouvá k fázi poslední čtvrti. To je zároveň pomyslná doba začátku další lunace, v níž budeme mít opět o hodně lepší možnost pozorovat difúzní objekty, mezi něž můžeme zařadit i komety. Před měsícem jsme mohli pozorovat pro jednu lunaci rekordní počet 12 vizuálně viditelných komet. To se sice již opakovat nebude, přesto však můžeme spatřit až 10 komet v čele s nečekaně zjasnělou C/2014 S2 (PanSTARRS), která je viditelná i ve velkýc binokulárech. Zde se dočtete podrobnosti nejen o ní, ale i o dalších kometách jasnějších než zhruba 15 mag.

Marek BielySluneční soustava

Komety vizuálně v době novu 13. 10. 2015

Další úplněk, tentokrát ten z 28. září, s sebou přinesl i úplné zatmění Měsíce. Jednalo se o velmi pěknou podívanou, Měsíc je však nyní již v poslední čtvrti a ubývá směrem k novu. To znamená jediné, zlepšuje se viditelnost difúzních objektů, jakými jsou mlhoviny, galaxie, hvězdokupy či komety. A co se těch posledních zmíněných týče, těch uvidíme vizuálně během říjnové lunace rekordní počet. Zajímají vás podrobnosti? Čtěte dále zde!

Marek BielySluneční soustava

Komety pro dalekohledy v době okolo zářijového novu

S koncem prázdnin nás minul i další měsíční úplněk, tentokrát v sobotu 29. srpna. Fáze Měsíce se nyní přesouvá k poslední čtvrti, což naznačuje, že se nacházíme na vstupu do další lunace, v níž budeme moct pozorovat difúzní objekty, a to včetně komet. Nov nastane 13. září (a v jižní Africe a v Anatarktidě také přinese částečné zatmění Slunce). Jaké komety pak budou jasnější než zhruba 15 mag a tím pádem se stanou dalekohledy viditelnými objekty?

Marek BielySluneční soustava

Komety pro dalekohledy okolo novu 14. srpna 2015

Takzvaný Modrý úplněk, tedy druhou plnou měsíční fázi během jednoho měsíce, máme za sebou. Nyní se naše přirozená družice dostává k zítřejší fázi poslední čtvrti, odkud pak bude putovat až k novu, jenž nastane 14. srpna. Jak už je známo, tak pozorování mlhavých difúzních objektů, jakými jsou kromě galaxií, mlhovin a hvězdokup i komety, je nejlepší právě v období kolem novu. A které komety nám okoření třeba i letošní pozorování meteorického roje Perseid? Pojďte se na to podívat zde!

Marek BielySluneční soustava

Komety vizuálně okolo novu 16. 7. 2015

Na začátku prázdnin pozorování slabých mlhavých objektů, jakými jsou i komety, narušoval Měsíc okolo úplňku. Toto období je již minulostí a naše přirozená vesmírná družice se blíží k fázi novu, která nastane ve čtvrtek 16. července 2015. Jaké komety v nadcházející lunaci budeme moct spatřit vizuálně dalekohledy? Podívejte se v článku.

Marek BielySluneční soustava

Zajímavé krátkoperiodické komety letošního podzimu

Mnoho z vás již jistě slyšelo o kometě C/2013 US10 (Catalina), která se na naší obloze objeví na konci listopadu při maximální jasnosti nejspíše okolo 6 mag a stane se tak opravdu velmi snadným objektem pro triedry. Letošní podzim ovšem neozdobí pouze tato kometa. Čeká nás totiž několik návratů krátkoperiodických komet, které mohou dosáhnout nějakých 10-12 mag a stát se tak lehkými objekty pro střední, při troše štěstí možná i pro menší dalekohledy.

Marek BielySluneční soustava

Červnové komety jsou viditelné dalekohledy

Poslední úplněk první poloviny letošního roku, ten ze 2. června, je definitivní minulostí. Pomalu se blíží nov. S couvajícím Měsícem přichází i značné vylepšení pozorovatelnosti difúzních objektů, mezi které patří i komety. Následující lunace sice na ně příliš bohatá nebude, i přesto se ale hodí zrekapitulovat, se kterými z nich můžeme počítat pro vizuální viditelnost - tedy pro sledování středními a většími dalekohledy bez kamer.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »