Vedení Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory) dalo po dlouhých diskusích a úvahách zelenou konstrukci extrémně velkého teleskopu ELT (Extremely Large Telescope), který bude mít průměr objektivu 39,3 metru. V závěrečné části článku se budeme věnovat především vědeckým přístrojům, které budou zpracovávat soustředěné světlo a hlavním vědeckým úkolům tohoto evropského dalekohledu.
Vedení Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory) dalo po dlouhých diskusích a úvahách zelenou konstrukci extrémně velkého teleskopu ELT (Extremely Large Telescope), který bude mít průměr objektivu 39,3 metru. Důvod je jednoduchý: čím větší je průměr dalekohledu, tím více světla je schopen soustředit a tím více informací získat. V roce 2010 ESO vybrala pro budoucí umístění teleskopu horu Cerro Armazones v Chile, v nadmořské výšce 3 060 metrů. Chránit jej bude otáčivá kopule o průměru 86 m, která bude dosahovat přibližně 74 metry nad okolní terén. Celková hmotnost otáčivého zařízení uvnitř kopule včetně teleskopu a jeho montáže bude zhruba 2 800 tun.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
