Úvodní  >  Související stránky k článku Nezmeškejte již 27. dovolenou s dalekohledem!

Související stránky k článku Nezmeškejte již 27. dovolenou s dalekohledem!

Miroslav PoláčekOstatní

Dovolená s dalekohledem 2026

Vážení přátelé astronomie. Dovolte mi vás jménem organizátorů i letos pozvat na Dovolenou s dalekohledem, tentokrát na prodloužený víkend od čtvrtka 10. září, do neděle 13. září 2026, s možností prodloužení již od úterý 8. září.

Miroslav PoláčekOstatní

Dovolená s dalekohledem 2025

Vážení přátelé astronomie, dovoluji si vás jménem organizátorů pozvat na již 35. Dovolenou s dalekohledem. Letos se setkáme poprvé v areálu Kemp Brdy Věšín, který nám bude k dispozici od soboty 16. srpna do následující soboty 23. srpna. Nové místo s sebou přináší i nové možnosti výletů po okolí a nové zážitky z naší dovolené.

Miroslav PoláčekOstatní

Dovolená s dalekohledem 2024

Vážení přátelé astronomie, dovoluji si Vás pozvat jménem organizátorů na již 34. Dovolenou s dalekohledem. Setkání proběhne na osvědčeném místě s dobrou oblohou v areálu rekreačního střediska Melchiorova Huť. S ohledem na vhodnou fázi Měsíce se letos setkáme již od soboty 3. srpna do následující soboty 10. srpna, tedy s nastupujícím meteoritickým rojem Perseid.

Karel HalířOstatní

Dovolená s dalekohledem

Vážení přátelé astronomie, dovolte mi, abych vás pozval na další, již 31. ročník Dovolené s dalekohledem. Pro naše tradiční setkání opět využijeme „staré“ osvědčené místo, s jeho odzkoušenou oblohou, rekreační středisko Melchiorova Huť. Dovolená s dalekohledem 2021 proběhne za ideálních podmínek kolem lunárního novu . To nám umožní zamířit dalekohledy na nepřeberné množství objektů vzdáleného vesmíru, ale prvořadým lákadlem se jistě stane pravidelný meteorický roj Perseid, který bude vrcholit společně se závěrem našeho setkání. Čím dál větší oblibu mezi pozorovateli si na své konto připisuje i naše nejbližší denní hvězda Slunce, která právě konečně už zahajuje další cyklus své aktivity.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »