Abell 39 je pozoruhodně jednoduchá sférická mlhovina o průměru asi 5 světelných let duchovitého zjevu. Tato kosmická koule je zhruba 7000 světelných let daleko, tedy uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy v souhvězdí Herkules. Abell 39 je planetární mlhovina, která vznikla, když kdysi Slunci...
Duchovitá, sférická mlhovina Abell 39 má asi pět světelných let a je pozorohudně jednoduchá. Kosmická koule uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy se nachází zhruba 7000 světelných let daleko v souhvězdí Herkules. Abell 39 je planetární mlhovina, která vznikla, když kdysi Slunci podobná hvězda...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Samozřejmě, všechno to jsou planetární mlhoviny, zářící plynné obálky odvržené umírajícími slunci-podobnými hvězdami v době, kdy vyčerpaly nukleární palivo. Krásné na pohled, symetrické, planetám podobné tvary těchto kosmických...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Všechny jsou samozřejmě planetární mlhoviny, zářící plynové rubáše umírajících hvězd jako je Slunce, jenž vyčerpaly jaderné palivo. Tato kosmická mračna, jsou typicky 1000 krát větší jak naše sluneční soustava, evokují svá populární...
Abell 39 je pozoruhodně jednoduchá sférická mlhovina o průměru asi 5 světelných let duchovitého zjevu. Tato kosmická koule je zhruba 7000 světelných let daleko, tedy uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy v souhvězdí Herkules. Abell 39 je planetární mlhovina, která vznikla, když kdysi Slunci...
Duchovitá, sférická mlhovina Abell 39 má asi pět světelných let a je pozorohudně jednoduchá. Kosmická koule uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy se nachází zhruba 7000 světelných let daleko v souhvězdí Herkules. Abell 39 je planetární mlhovina, která vznikla, když kdysi Slunci podobná hvězda...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Samozřejmě, všechno to jsou planetární mlhoviny, zářící plynné obálky odvržené umírajícími slunci-podobnými hvězdami v době, kdy vyčerpaly nukleární palivo. Krásné na pohled, symetrické, planetám podobné tvary těchto kosmických...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Všechny jsou samozřejmě planetární mlhoviny, zářící plynové rubáše umírajících hvězd jako je Slunce, jenž vyčerpaly jaderné palivo. Tato kosmická mračna, jsou typicky 1000 krát větší jak naše sluneční soustava, evokují svá populární...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
