Co bude z těchto galaxií? Spirální galaxie NGC 5426 a NGC 5427 prochází velice nebezpečně jedna kolem druhé, ale každá z nich nakonec srážku přežije. Pokud dochází ke srážce galaxií, tak typicky velké galaxie pojídají ty mnohem menší. Ovšem v tomto případě jsou obě galaxie celkem podobné,...
Co se stane s těmito galaxiemi? Spirální galaxie NGC 5426 a NGC 5427 procházejí nebezpečně blízko jedna k druhé, ale nejspíše tuto srážku přežijí. Při srážkách galaxií často větší galaxie pozře galaxii menší. Ovšem v tomto případě jsou obě galaxie dosti podobné, každá má rozvinuté spirály s...
Co bude z těchto galaxií? Spirální galaxie NGC 5426 a NGC 5427 prochází velice nebezpečně jedna kolem druhé, ale každá z nich nakonec srážku přežije. Pokud dochází ke srážce galaxií, tak typicky velké galaxie pojídají ty mnohem menší. Ovšem v tomto případě jsou obě galaxie celkem podobné,...
Co se stane s těmito galaxiemi? Spirální galaxie NGC 5426 a NGC 5427 procházejí nebezpečně blízko jedna k druhé, ale nejspíše tuto srážku přežijí. Při srážkách galaxií často větší galaxie pozře galaxii menší. Ovšem v tomto případě jsou obě galaxie dosti podobné, každá má rozvinuté spirály s...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Polární záře z Benecka - první den jsem bohužel propásl :-(. V pozadí hřeben Krkonoš s dominantou Kotel
